(kandidátovi na prezidenta, profesoru Janu Švejnarovi)
Vážený pane profesore,
četl jsem, že máte rád moravská bílá vína. Bohužel to je asi to jediné, kde se slovo Morava, moravský, může v této republice použít.
Nebudu zde rozebírat její slavnou historii (která začíná už v 7.století n.l. a pokračuje přes Velkomoravskou říši a středověké Markrabství moravské až do dnešní doby), to je věcí historiků. Jde mi především o to, abych vyjádřil cítění řadového občana jako jsem já k Moravě, jako k zemi, v níž žiji a v níž žili i mí předkové. Při studiu historie různých národů jsem dospěl k přesvědčení, že národy jsou organickými jednotkami lidstva a jako takové se také chovají. Tak jako člověk má různé charakteristické vlastnosti a minulost, tak také národ má svá specifika a historii. Existuje několik definic národa, ale nelze říct, že by některá považovala za jediný atribut jazyk. To by pak ani Američané nebo Rakušané nemohli být národem. Já svou národnost chápu tak, že jsem členem společenství lidí, které je spjato s určitým územím, které zůstává konstantní (nemění svůj název) po určité období historie, i když může v jejím průběhu být součástí různých vyšších celků. Může však také existovat samostatně. Touto zemí a společenstvím je pro mě Morava a Moravané.
Markrabství moravské, jako samostatná země v rámci Rakousko-Uherska, bylo sice zrušeno se vznikem Československé republiky v r. 1918, ale stejně tak bylo zrušeno Království české a Království uherské (pod které patřili Slováci). To však nemění nic na faktu, že do svazku ČSR vstupovala Morava dobrovolně jako svébytný celek.
Občané ČSR byli Čechoslováci a národnost česká,moravská a slovenská byla nahrazena národností československou. Ta se objevuje při sčítání lidu v době 1. republiky vedle národnosti německé, polské aj.
Byl jsem tedy od malička, stejně jako Vy, Čechoslovákem a bral jsem to jako samozřejmost. Po vyhlášení federace v r.1968 jsme byli jako Morava a Moravané z republiky vymazáni. Do občanek nám psali národnost českou (aniž se nás kdo ptal). Podle tehdejších úřadů byly v republice jen dva státotvorné národy – Češi a Slováci.
V témže roce se hnutí Boleslava Bárty, které mělo 250 000 členů postavilo na obranu Moravy. Tento proces byl však přerušen sovětskými tanky.
Po převratu v r.1989 s nastupující demokracií jsem považoval za samozřejmé, že bude vrácena samospráva mé zemi (kterou definitivně zrušili komunisté v r.1948 jako Zemi moravskoslezskou – ta však neměla patřičné pravomoci). K mému velkému překvapení však k tomu nedošlo. Většina nově vzniklých politických stran se naoko tvářila, že sice nárok Moravy je oprávněný a dokonce některé měly navrácení její samosprávy ve svém programu, ale ve skutečnosti nic nepodnikly. Jen Moravské občanské hnutí Miroslava Richtera a obnovené hnutí Boleslava Bárty (HSD-SMS) se snažily o spravedlivou nápravu. Po smrti Boleslava Bárty byla věc Moravy odsunuta na druhou kolej.
Tato situace trvá dodnes, s tím rozdílem, že postavení Moravy v České republice je na nejhorším stupni samosprávy v celé její historii, dá se říct že Morava jako země stojí před úplným zánikem! Postupná čechizace je cítit na každém kroku. To, co se nepodařilo na Slovensku (asimilovat Slováky do českého národa), se náramně daří na Moravě.
O moravských městech se v médiích začíná mluvit jako o českých, o území Moravy se mluví jako o území na východě Čech. Jeseníky jsou údajně české hory. Název republiky je Česko – tak jsme dřív říkali slangově Čechám. (Mimochodem pohled do jazykové poradny AVČR navíc potvrzuje, že název Česko byl už v r. 1777 používán jen pro Čechy : ..Tak vidíme při zemích německých Česko, Moravu, Rakouské Slezsko…). A tak bych mohl pokračovat.
Největší změna je patrná i v hovorové řeči v Brně. Už si skoro připadám jako v Praze. Všude kolem je slyšet tzv. obecná čeština.
Tato situace mě velmi tíží. Cítím povinnost pro svou vlast něco udělat, proto jsem vstoupil do politické strany Moravané. V civilizované společnosti je možné se bránit jen politickými prostředky. Strana Moravané je moderní politickou stranou, usilující o obnovení samosprávy Moravy, alespoň na úrovni spolkových zemí německých nebo rakouských. Dále chce pozvednout ekonomiku Moravy a případně celé ČR, zrušením nesmyslných krajů, které představují velkou administrativní zátěž a mají minimální samosprávu.
Současné 7-mi stupňové správní uspořádání státu (obec, pověřená obec, obec se zvláštní působností, okres, kraj-NUTSIII, spojené kraje-NUTSII – pro účely čerpání peněz z evropské unie, stát ) nejenže likviduje Moravu, ale navíc velmi zatěžuje ekonomiku.
Chceme úsporné, 4-stupňové uspořádání na úrovni obec, okres, historická země-NUTSII, stát. Samospráva na úrovni obce a země, státní správa na úrovni okres, stát.
Bohužel občané Moravy se o nás moc nedozví, protože pro všechna media je slovo Morava tabu. Moravané už jsou mediálně zpracováni tak, že si většina myslí, že jsou odedávna Češi a nás, kteří se cítíme být Moravany, považují za rozbíječe státu. Dochází k porušování Listiny základních práv a svobod. Moravané jsou odnárodňováni. Nemohou být ani národnostní menšinou ve své vlastní zemi. Já osobně jsem znechucen neustálými tahanicemi, které trvají už 17 let. Kdyby se hlasovalo o osamostatnění Moravy v rámci EU, hlasoval bych pro.
Nechci Vás zatěžovat dalšími fakty. Protože Vám fandím v boji o prezidentský úřad, byl bych rád, kdybyste byl i mým prezidentem.
Mám tedy na Vás dotaz:
Jak se díváte na možnost nápravy křivdy a obnovení Moravy jako samosprávné spolkové země v ČR?
Myslíte si, že by úroveň samosprávy Moravy mohla být na úrovni Svobodného státu Bavorsko?
S pozdravem
Zdeněk Zbožínek, 9.1.2007
Ukládám ...