Vítr a déšť, to byla kulisa 1. historického pochodu, konaného 1. března 2008 u příležitosti 17. výročí národního obrození Moravanů, které se naplno projevilo v r. 1991 při březnovém sčítání lidu v tehdejším Československu. Přesto byla účast na pochodu poměrně vysoká, přibližně 75-80 lidí, kteří se nenechali odradit počasím. Vlajek i transparentů bylo hodně. U některých si zahrála lidová tvořivost, takže se objevily vlajky se zajímavými náměty. Např.vlajka se svislým modrým pruhem a s červenými a žlutými kostkami se v historii Moravy určitě ještě neobjevila. Pochodu se zúčastnili lidé z různých koutů Moravy. Byli tu i naši přátelé ze severu (z Kopřivnice, z Rožnova p.Radhoštěm, z Mohelnice, z Prostějova, Olomouce, Přerova i z Ostravy). Podle Murphyho zákonů nám selhala technika – magnetofon s moravskými písněmi a k dovršení všeho i megafon. Pochod natáčela Česká televize s tím, že by to chtěli uvést už ve večerních Událostech. Před zahájením pochodu natočila redaktorka ČT interview s předsedou strany Moravané, Pavlem Dohnalem a s hlavním pořadatelem pochodu, Vladimírem Novotným.
Zahajovací proslov měl Vladimír Novotný a po něm předseda strany Pavel Dohnal. Svým prohlášením, že silný vítr, který provázel jeho vystoupení, je nový vítr, který vane z Moravy, naladil účastníky pochodu na optimistickou notu.
Krátce po 17. hodině jsme se vydali z Denisových sadů Petrskou ulicí na Zelný trh, doprovázeni jedním, možná dvěma policejními vozy. Nepotřebnou techniku jsme nahradili vlastní hrdly. Ozýval se zpěv některých moravských písní, např. Moravo,Moravo, nebo Morava, krásná zem. Škoda jen, že se nezpívalo sborově. Myslím si, že sborově zazpívaná píseň z 80 hrdel by zapůsobila stejně silně jako husitský chorál.
Došlo i na skandování různých hesel, jako např. Ať žije Morava, Morava a Slezsko není žádné Česko, Morava je naše apod. Lidé se ptali a zajímali. Je jen škoda, že jich bylo v ulicích málo. Vyskytly se i některé incidenty, hlavně v zadní části průvodu, kdy se neznámí výrostci pokusili ukrást naše vlajky. Ty však byly zachráněny, hlavně zásluhou dr. Hály a našeho kolegy z Prostějova.
Původní záměr že to bude svíčkový pochod , tedy pochod se svícemi a loučemi, vzal za své. Vítr ani déšť nejsou zrovna nejvhodnější živly pro svíčky. Cíl našeho pochodu byl na Moravském náměstí. Už se stmívalo a některým účastníkům se dokonce podařilo zapálit louče. Písní Moravo,Moravo jsme chtěli navodit slavnostní atmosféru, ale zpěv stále ještě není naše silná stránka. Potom už se na pódiu (betonové obrubě) střídali řečníci – představitelé moravských organizací. Za pořádající stranu Moravané promluvil její předseda, Ing. Pavel Dohnal, za Moravskou národní obec Ing. Jaroslav Krábek, za Moravský národní kongres jeho prezidentka PhDr. Alena Ovčačíková, místopředseda MNK Ing. Josef Pecl a další. Asi v 18:30 byla celá akce ukončena a prokřehlí účastníci se pomalu rozcházeli. Mimobrněnští se rozjížděli ke svým domovům a z brněnských někteří spěchali, aby stihli v televizi pořad Události, kde měl být krátký šot z naší akce. Toho se však nedočkali.
Zato mohli sledovat pochod neonacistů v Plzni. Těch byl sice dvojnásobný počet, ale to asi není ten pravý důvod, proč dostali přednost. Jenom se sám sebe ptám: Proč nemůže veřejnost vidět, že také existují poklidné pochody poctivých lidí bojujících za svou zemi a spravedlnost?




