Vybráno z knihy Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě
Barbara Krzemieńska, Anežka Merhautová, Dušan Třeštík,
nakladatelství SET OUT Praha 2000
Naše nejstarší dějiny je třeba od základů přepsat. Kolébkou naší státnosti je Znojmo, stará římská strážnice Specuki Juliana, slovansky zvaná Suchohrdly, kde se pak v 7. století usadil Sámo, zvaný také Přemysl a založil tu spolu se svou manželkou Libuší posvátnou orbou veliké město zvané Chegastisburg, čili Wogastisburg (Věž u lesa). Odtud vládl Sámo své říši, která nezanikla ani po jeho smrti. Tato říše Moravanů trvala dále pod vládou jeho potomků a nástupců, Svatoslava, Vitislava, Hermana, Spytimíra a Mojslava ozdobených péřovou korunou moravských králů. Ti seděli ve Znojmě spokojeně, protože byli křesťany a franská říše na ně proto nemohla útočit.
V 9. století se Franská říše dostala do sporu s říší Moravanů, protože ta jí odmítla poslušnost, kterou zachovávala franským králům už od dob Sámových a franští panovníci si proto vyžádali od papeže povolení bojovat s křesťany a napadali říši Moravanů, zvanou teď Velká Morava. Centrem této říše bylo stále starobylé město Rostislavovo – Znojmo, hrdě přehlížející jihomoravskou nížinu, a ne Mikulčice nebo Staré Město, krčící se kdesi v močálech na řece Moravě. Zde dal také Rostislav s Metodějem nad hrobkami starých knížat postavit roku 870 hlavní chrám Velké Moravy a zároveň mauzoleum Sámovců, dnešní znojemskou rotundu. Rostislavův syn Bořivoj, setrvávající až do své dospělosti zatvrzele v pohanství, vládl v Bohemii, kde si také našel nevěstu, desítiletou kněžnu Ludmilu. Roku 870 s ní přijel do Znojma a Metoděj je tu oddal a při té příležitosti také pokřtil.
Nemohl se ale vrátit, protože mezitím Moravu obsadili Frankové a Rostislava odvedli do vězení. Teprve když se vlády ujal Svatopluk, vyslal Bořivoje v čele moravského vojska znovu do Bohemie, aby tu obnovil vládu Moravanů. Bylo to v roce 872. Bořivoj sice prohrál malou bitvu s Franky na Vltavě, ale odtud táhl do pražské kotliny, vyhnal odbojného knížete Stojmíra, kterého tu dosadili Němci a založil Pražský hrad jako jakousi filiálku Znojma. Vytvořil tak podmínky pro vytvoření státu na stejném principu jako jeho předkové na Velké Moravě.
Když pak roku 885 zemřel Metoděj, pochovali jej v jeho katedrálním chrámu, ve zdi apsidy znojemské rotundy.
Mojmírovci tak byli vlastně Sámovci, potomci keltského otrokáře Sáma, a Přemyslovci, potomci Rostislavova syna, byli jejich vedlejší odnoží. O tomto svém moravském původu velice dobře věděli, snažili se ho ale všemožně zatajit. Zvláště se při tom vyznamenal záludný (Čech) Kosmas, který ve své kronice tak zfalšoval nejstarší dějiny, že se mu podařilo zahladit i nejmenší stopy znojemského původu (české) státnosti. Zamlčel, že Moravan Přemysl byl vlastně ve skutečnosti Sámo a udělal z něj Čecha, stejně jako z jeho manželky Libuše. Nechal také oba podvodně zakládat Prahu, ačkoli dobře věděl, že ve skutečnosti založili velké město Chegastisburg – Znojmo. Kosmas také dobře znal jména všech Sámovců, udělal z nich však také Čechy, a dokonce jim dal pro jistotu jiná jména, nějakých Nezamyslů, Křesomyslů, Mnatů atd. Z Rostislava udělal Hostivíta, jen aby se zapomnělo, že otcem Bořivoje byl Rostislav. Nepravdivě uváděl, že si pražský kníže může s Moravou dělat co chce, snažil se vnutit mylnou představu, že Vratislav II. nevycházel s moravskými údělníky.
Když pak roku 1134 slavili Přemyslovci stoleté výročí podmanění staré Moravy Čechy, dal jako součást oslav znojemský kníže Konrád II. přestavět hlavní chrám Velké Moravy a při tom také domalovat vítězné Přemyslovce nad obrazy Sámovců, které tu dal v 9. století vymalovat Metoděj. Čechům se tak velikým úsilím podařilo potlačit všechny pravdy, které jsme si tu uvedli, nakonec však Pravda přece jenom zvítězila a byla odhalena.
Napomohla tomu také exaktní věda, která s pomocí paprsků, kamer a složitými metodami objevila ve znojemské rotundě především nápis Metode fondit, což jak každý ví, znamená latinsky Metoděj založil a nápisy Samo nad hlavou Přemysla oráče, jakož i celou řadu dosud neznámých portrétů, Peruna, ještě jednoho Sáma a obou věrozvěstů. Vyšly také najevo tajuplné dutiny pod podlahou rotundy, nepochybně hrobky vladařů říše Moravanů, termovizní kamerou se dokonce podařilo vyfotografovat hrobku Metoděje. S touto krásnou barevnou fotografií odpočívajícího věrozvěsta v hrobečku byla veřejnost ostatně seznámena už před několika lety. Je pochopitelné, že tyto senzační, vědou potvrzené objevy jsou s nadšením přijímány naší veřejností, zejména ovšem na Moravě a v jejím pravdivém centru, Strážnici Juliánově. Čeští a bohužel i moravští protivníci Pravdy sice proti ní kují pokoutní pikle, využívajíce svého mocenského postavení v podvodně založené Praze, ale to nemůže nikoho zmýlit. Je už jenom třeba donutit nepřející a liknavé archeology, aby otevřeli hrobky Sámovců a zejména Metoděje a Pravda bude slavnostně a definitivně potvrzena.
Ukládám ...
