Občané Moravy a Slezska ve svém zápase za obnovení zemské samosprávy kráčí od núspěchu k neúspěchu. Všechno úsilí se doposud ukázalo jako marné. Přesto nelze spravedlivý boj Moravy a Slezska za vrácení uspořádání, zlikvidovaného v roce 1948, vzdávat. Jako příklad poslouží případ Skotska a Walesu. V roce 1999 se obě země po několik staletí trvajícím zápase konečně domohly návratu alespoň části postavení, o něž je v minulosti Angličané připravili. Zvláště mezi Skotskem a Moravou se určité historické paralely přímo nabízejí.
Připomeňme si rozhodující data dějin skotsko – anglického vztahu:
- rok 1603
po smrti anglické královny Alžběty I. byl anglickým králem zvolen skotský král Jakub VI. Vzniká osobní unie Anglie a Skotska. Anglická a skotská státnost zůstávají přitom zachovány. Unii v osobě krále ale Angličané zneužívali k vměšování do skotských záležitostí.
- 16. ledna 1707
skotský parlament dobrovolně odhlasoval smlouvu o sjednocení Skotska s Anglií. Onu dobrovolnost dobře známe od nás z Moravy. Pražský parlament oplývá poslanci, zvolenými na Moravě, kteří zásadně vystupují proti své vlastní zemi. Jeden skvostný příklad za všechny. V roce 1990 se na kandidátce OF do ČNR za jižní část Moravy nechal zvolit předseda vlády tzv. České republiky Pithart. Před volbami sliboval Moravě hory doly. Pithart mimo jiné prohlašoval, že požadavkem na obnovení Země Moravskoslezské se prý Moravané vlamují do otevřených dveří Po volbách se k svým předvolebním slibům neznal. Po velkých protestech občanů byl však nucen v roce 1991 jako předseda vlády předložit ČNR návrh zákona na obnovení zemského zřízení. A jako poslanec za Moravu potom hlasoval proti svému vlastnímu návrhu.
- 19. března 1707
smlouvu o sjednocení Anglie a Skotska odhlasoval anglický parlament.
- 26. března 1707
skotský parlament byl odročen. Podle představ Angličanů měl být odročen na věčné časy.
- 18. století
četná neúspěšná povstání Skotů proti anglické nadvládě.
- šedesátá a sedmdesátá léta 20. století
rozmach národního uvědomění skotského národa.
- 1979
ve Skotsku proběhlo lidové hlasování o obnově parlamentu. Výsledek ale Skotům díky podmínkám hlasování nastavených Londýnem nepřinesl úspěch.
- 11. září 1997
lidové hlasování o obnovení skotského parlamentu.
- 18. září 1997
lidové hlasování o zřízení Národního shromáždění pro Wales.
- 6. května 1999
první volby do skotského a velšského parlamentu. Ve Skotsku získali labouristé 56 křesel, Skotská národní strana 35 křesel, konzervativci 18 křesel a liberální demokraté 17 křesel. Ve velšském Národním shromáždění zasedlo 28 labouristů, 15 členů strany Plaid Cymru a 10 konzervativců.
- 17. května 1999
předsedou skotské vlády jmenován Donald Dewar.
- 1. července 1999
britská královna Alžběta II. slavnostně otevřela skotský parlament.
- 3. května 2007
v parlamentních volbách ve Skotsku zvítězila se ziskem 47 křesel Skotská národní strana. Nová skotská vláda poté přislíbila vypsání lidového hlasování o případné nezávislosti Skotska
Přes dosažené úspěchy však Skoty a Velšany čeká ještě mnoho obtížných úkolů. Silné zastoupení londýnských politických stran ve skotském a velšském parlamentu může v budoucnu způsobit mnohé vážné spory. Záleží nyní na představitelích těchto politických stran, a to jak v Londýně, tak ve Skotsku a Walesu, aby nakonec zvítězila rozumná dohoda a aby se problémy dále nevyhrocovaly.
Pro Moravu představuje poslední vývoj ve Skotsku a Walesu velkou inspiraci a naději. Tato naděje spočívá v tom, že lze uspět i v zápase na první pohled beznadějném. Musí se ovšem chtít. A neklesat na mysli. Boj za obnovení Země Moravské je vskutku během na dlouhé trati. Na čas nelze hledět. Skotové dosáhli úspěchu po 292 letech a Velšané dokonce až po 717 (!) letech.
Ukládám ...