Jen zdánlivě je návštěva Velehradu a sousedícího archeoskanzenu Modrá daleko, podstatně delší je historie, kterou prezentují.
Vznešenost je prvý dojem z návštěvy Velehradu. Také dotek hluboké historie, která sahá až do období vzniku Velkomoravské říše. Velehrad je od středověku spojován s metropolí arcibiskupa Metoděje a správním centrem Velkomoravské říše z 9. století. Areál někdejšího kláštera s jedním z největších kostelů u nás patří k významným kulturním památkám. Místo má pohnutou historii. Původní klášter cisteriánů z roku 1205 značně utrpěl v husitské době a živořil až do 17. století, kdy se započalo s přestavbou celého areálu. Zrušen byl roku 1784. V roce 1890 došlo k jeho obnovení řádem Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité zde působili do roku 1950 a znovu se vrátili počátkem 90. let 20. stol. Velehrad býval ztotožňován s hlavním městem Velkomoravské říše a sídlem arcibiskupa a věrozvěsta Metoděje (zemř. 885). Tato tradice přispěla ke vzniku zdejších poutí.
Jen deset minut pěší chůze se nalézá v obci Modrá, v lokalitě původního velkomoravského osídlení, archeologický skanzen. Na nevelké ploše se nachází dvacet objektů, kde si návštěvník udělá představu, jak za časů Velkomoravské říše lidé osidlovali krajinu, stavěli obydlí, chovali dobytek, vykonávali základní řemesla jako je kovářství a hrnčířství. Kromě jednoduchých obydlí, často zahloubených do země, je v areálu také kamenná stavba palácového typu, která představuje reprezentační objekt svázaný se životem knížecí vrstvy Velké Moravy, i s působivou expozicí, kdy kníže Svatopluk přijímá družinu velmožů a lovců. Skanzen je živý a návštěvník se může přesvědčit, jak Moravné žili před více jak tisíci lety.

Velehrad

Archeoskanzen Modrá

Expozice v knížecím paláci

