Moravo, Moravo
Tomáš Herman
Další pochod Moravanů, moravistů a všech, kteří by zřejmě nejraději při přejezdu Vysočiny překračovali hraniční závory, má za sebou Brno. Pochod každým rokem víc a víc připomíná nějakou folklorní akci typu vesnických hodů. Každým rokem pochoduje Brnem méně lidí a každým rokem pochod ti ostatní chápou víc a víc jako recesi. I když jeho pořadatelé myslí akci stále z velké části vážně, hesla typu Vytáhneme na Prahu tak snad ani brát nelze. Jistě, současné kraje nerespektují zemské hranice, například kraj Vysočina je naprostým hybridem geografickým, ekonomickým i historickým. Jistě, ještě i za první republiky existovalo v České republice zemské uspořádání, které z velké části historické hranice Moravy (i Slezska) respektovalo.
Jistě, lidé z Moravy a z Čech jsou odlišní. Jenže takové rozdíly existují i mezi lidmi z různých koutů skoro všech dalších států na zeměkouli.
A pak je tu pořád jeden zásadní problém: Moravané jako moderní národ v devatenáctém století vůbec nevznikli a středověké pojetí národa už dávno neplatí. I kdyby: posledního vládce měla Morava na počátku 15. století, a i v té době už byla ve vleku událostí na pražském královském trůnu.
I pokud jde Moravanům jen o symbolické respektování někdejších zemských hranic, je to v době smazávání rozdílů mezi národy a integrace Evropy příliš slabý hlavní motiv strany. Člověka v současnosti mnohem víc zajímá, jestli je strana levicová nebo pravicová, jestli podporuje ekonomiku nebo ekologii, jak přistupuje k zdravotnictví, jestli chce stavět dálnice. Jenže to je Moravanům jedno a jejich národ jim nikdo nevymluví. A příští rok se sejdou zase.
Komentář k článku v Rovnosti dne 6.10.2008
Autor článku Tomáš Herman zde vyjadřuje svůj názor na III. Výroční pochod Moravanů, konaný v Brně u příležitosti 1186. výročí první doložené písemné zmínky o Moravanech (V r.822 se na říšském sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem mezi vyslanci západních Slovanů uvádějí i Moravané.)
I když jsem se tohoto pochodu nezúčastnil, nemohu souhlasit s tím, jak nás, občany Moravy a ostatní příslušníky moravského národa prezentuje. Pochod prý připomíná *folklórní akci typu vesnických hodů*. Kdyby to napsal nějaký pražský šovinista, tak bych se nedivil. Navíc redaktoři českých novin jsou podle mých zkušeností v této věci velkorysejší.
Ale redaktor kdysi Moravských novin…? Nevím. Nic ve zlém, ale je opravdu nutné, aby byli lidé, kteří mají hluboké moravské cítění a chtějí takto prezentovat svou zemi a připomínat stále nedořešenou otázku rehabilitace Moravy (která je v současné době na nejnižším stupni samosprávy, kterou za celou tisíciletou historii měla), takto znevažováni? Navíc jsou tam zřejmé dezinformace, jako např.: Každým rokem pochoduje Brnem méně lidí… Takže uvedu čísla: V roce 2006 – 35 lidí, v roce 2007 – 60lidí, letos dle agenturních zpráv 80 lidí. Jak je to tedy? Autor píše, že hesla typu Vytáhneme na Prahu …snad ani nelze brát vážně. Autoři hesla to asi vážně nemysleli, ale v kontextu s tím, že den předtím, 3. 10. 2008 se konala demonstrace Moravanů před Úřadem vlády v Praze, znění tohoto hesla bylo naplněno – Moravané už den předtím opravdu na Prahu vytáhli. Moravané tam české vládě předali písemně své požadavky a bylo jim slíbeno, že se jimi vláda bude zabývat. Demonstrace se konala za přítomnosti ČT a ČTK, které tuto informaci také uvedly ve svém zpravodajství. Jak to, že to pan redaktor nevěděl? Proč jsou čtenáři moravského deníku o některé informace ochuzeni? Autor dále píše o nerespektování zemské hranice novými kraji, o hybridním útvaru Vysočina, o tom, že sice jsou lidé z Moravy a z Čech odlišní, ale že jsou rozdíly mezi lidmi skoro všech dalších států na zeměkouli. Ano, autor má pravdu. Každý člověk se něčím liší a zároveň všichni lidé mají něco společného, co je spojuje. Tady se ovšem jedná o absolutní nepochopení toho, co my Moravané vlastně chceme. Chceme především spravedlnost. A ta spočívá ve vrácení naší samosprávy, zrušené minulým režimem v r. 1948. Současnému, rádoby demokratickému režimu tento stav asi vyhovuje. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč jsou neustálé obstrukce kolem Moravy. Žádný národ si nedá vzít beztrestně svou zemi. Moravanům to sice trvá trochu déle, ale stále víc mladých lidí si uvědomuje, že přinejmenším není něco v pořádku.
Autor nám předkládá své další vývody: Moravané jako moderní národ prý v 19.století vůbec nevznikli – Proč by měli vznikat, když už dávno existovali. Jenomže nacionální běsnění Čechů a Němců je nechávalo v klidu. Měli svou zemi, svou samosprávu, takže raději hospodařili. … Posledního vládce měla Morava na počátku 15.stol. … – opět chyba. Autor má asi na mysli moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského, který zemřel r.1411. Po něm však vládli další – Zikmund Lucemburský, Albrecht V. Habsburský, Matyáš Korvín, Karel starší ze Žerotína … Po bitvě na Bílé hoře dopadla Morava za pomoc českým stavům stejně jako Čechy. Vládli zde Habsburkové až do r. 1918. Přitom Morava a Čechy byly samostatné země rakouského císařství.
Zemská hranice mezi Moravou a Čechami přetrvala staletí. Proč se neuvádí na současných mapách? Komu by to vadilo? Uvádějí se hranice krajů, okresů, obcí. Tak proč ne Moravy? Vždyť tak ani nikdo neví, kde začínají, resp. končí nejen Morava, ale i Čechy. Nebo snad má být moravské území zrušeno a Čechy budou sahat až ke slovenským hranicím? Tato plíživá čechizace se už projevuje tím, že moravská města jsou nazývána českými apod. Např. Moravský Krumlov bude asi Český Moravský Krumlov . … pokud jde Moravanům o respektování někdejších zemských hranic, je to v době smazávání rozdílů mezi národy a integrace Evropy, příliš slabý hlavní motiv strany. Takže jsme od folklóru až u politické strany Moravané. Mohu autora ujistit, že tato strana má jednak zastoupení v Evropském Parlamentu (strana European Free Alliance) a jednak asi nečetl její program, který se dotýká všech oblastí lidského života.
Na závěr chci autorovi vzkázat , že Moravané se nikdy nevzdají své země a svého práva na sebeurčení.
Ing. Zdeněk Zbožínek
Komentář k článku v Rovnosti dne 6.10.2008 (zveřejněn 18.10.2008)
Na pochod pro Moravu půjdu znovu.
Chtěl bych reagovat na článek Moravo, Moravo z 6. října. Co se týká hranic, Morava už má několik roků zástupce ve sdružení takzvaných států ve státě EFA. Jsou tam takové země jako Skotsko, Katalánsko, Wales a jiné. Proč tam jsou tyto státy, když jsou také součástí Evropské unie? Morava má nejhorší postavení ze všech těchto států, protože žádné hranice nemá. Moravané se tím dostávají do situace, kterou dobře vystihl moravský básník Jan Skácel: Je Morava, nejsou Moravané, jsou Moravané, ale není Morava.
Přál bych si, aby na takovou folklorní akci typu vesnických hodů chodilo víc Moravanů a nebylo to věcí jen pro opravdové moravské vlastence. Aby Morava nebyla jejich, ale naše. A hesla Vytáhněme na Prahu bych nebral vážně.
Současné kraje není třeba komentovat, navíc je smutné, že se píše například, že Mikulov je v jižních Čechách.
Lidé na Moravě a v Čechách jsou odlišní nejen folklorem, ale i dějinami. Morava patří k nejstarším slovanským zemím, má svůj znak i vlajku. Moravané jsou národ stejně jako Češi, Slováci, Poláci. Zkuste Rakušanovi říct, že je Němec. Dnes přece nejde o žádné dělení republiky. Jsme ve sjednocené Evropě jedenadvacátého století, ne ve století devatenáctém. Ale píše se někde o tom, kolik peněz jde z Moravy do společné kasy a kolik jich přijde zase zpět? To, že Moravě upírají nejenom historická práva, je fakt, a změnit to mohou jen politici. Proto je třeba chodit na pochody pro Moravu a nutit politiky, aby se Moravou nezabývali jen před volbami. Proto je potřeba na ně tlačit zespodu, když je takový problém z vrchu. A proto já na tento pochod půjdu příští rok znovu.
Josef Cicálek
Ukládám ...