Co vlastně chcete? O co vám jde? ptají se někteří lidé, také slýcháme jednoznačné odsouzení: Jde jim o koryta! Jsou to separatisté! Jsou to nacionalisté. Sdělovací prostředky o nás příliš nemluví (podle hesla o čem se nemluví – neexistuje), nebo o nás mluví, ale jako o moravistech, kteří chtějí rozbít republiku. (Všimněte si koncovky -ista, jako komunista, fašista, apod.). To nás má zdiskreditovat v očích veřejnosti. Proč se to všechno děje, proč se na všechno snažení prostě nevykašlem a dále obětujeme svůj čas a peníze, když je zdánlivě všechno proti nám? Na to se pokusím aspoň částečně odpovědět v následujících třech bodech.
- Jsme lidé, kteří intenzivně cítí, že naší zemi, Moravě, a našemu moravskému národu hrozí v současné době zánik v podobě intenzivního počešťování, podobně jako tomu bylo v 19. století, kdy našim předkům hrozilo poněmčení. Tehdy se Moravané přiklonili k těsnějšímu spojení s Čechy. To co cítíme je láska ke své zemi a pud sebezáchovy, který má každý živý tvor – a národy přece jsou živými organismy. V případě ohrožení jsou schopny se semknout a bránit svůj životní prostor, nutný k přežití, a své tradice. Každý národ má tyto vlastnosti a Moravané nejsou výjimkou.
- Poznání historie. Ve škole jsme se učili pouze české dějiny. U nás se nyní projevuje hlad po tom, jak to bylo doopravdy. Léta do nás hustili, že jsme Češi, přesto jsme sami cítili, že tu něco není v pořádku. Především se objevují stále nová fakta v oblasti historie i archeologie. Jakoby byli Moravané 1000 let v klatbě a nyní dochází k probouzení. Jsme vlastně jacísi hledači pravdy, kteří velmi touží poznat pravdu nejen o svých dějinách, ale i o všech dějinných souvislostech. Mnozí nás za národ neuznávají. K tomu se dá říct jen to, že záleží na každém člověku, na jeho vztahu k určité zemi a k určitému společenství (národu). Zatímco např. Slováci těžce hledají své kořeny a přitom nikdo nepochybuje, že jsou národem, Moravané jako etnikum jsou zmiňováni ve fuldských a jiných letopisech už k roku 822. Od té doby nikdy nepřestali existovat. Naše kořeny možná sahají ještě hlouběji, můžeme se dočkat dalších překvapení. Naše dějiny nám leží u nohou. Stačí je jen zvednout.
- V současném globalizujícím se světě dochází současně se sjednocováním celých kontinentů (viz. EU), a v budoucnu pravděpodobně celého světa, pod jednou vládou, k sjednocování měn (v Evropě euro, na americkém kontinentu se má zavést amero), k jevu opačnému, tedy k uvědomování si sebe sama a návrat ke kořenům. Je to logický důsledek globalizace a přirozený vývoj. Člověk nemůže být jen šedý světoobčan bez kořenů, bez tradic, s kterým si potom každý může dělat co chce. Každý člověk je určitá individualita, touží po vlastní seberealizaci a hledá odkud pochází. Proč je na světě tolik druhů rostlin a živočichů? Proč je na světě tolik národů? Odpověď je jednoduchá. V pestrosti a rozmanitosti je krása a zároveň dochází k soutěživosti mezi druhy a tím k rozvoji. Stejné je to i u lidí a národů. Představme si jeden světový národ. Pokud by neměl s kým soupeřit, zákonitě ustrne ve vývoji. Lidstvo touží poznávat stále nové a nové věci. Technicky a duchovně se rozvíjet. Duchovní vývoj musí jít souběžně technickým rozvojem. To znamená, že určitý druh techniky mohou mít v rukou lidé pouze na příslušném stupni duchovního vývoje. Nelze dát jaderné zbraně neandrtálci. V Evropě dochází nyní současně se sjednocením k osvobozování dalších a dalších národů. Lze si jen přát, aby jeden z nejstarších národů Evropy, Moravané, byl mezi nimi.

