V listopadu 1999 prohlásila Generální konference UNESCO 21.únor za Mezinárodní den mateřského jazyka. Od roku 2000 si mohou národy světa v tento den připomenout důležitost jazyka pro svou identitu, důležitost jazyka – základního nástroje v komunikaci a ve vzdělávacím procesu – pro uchování vlastní kultury, důležitost jazykové a kulturní pestrosti pro rovnoprávnou koexistenci národů na celém světě, jako protiváhu k procesu globalizace světového průmyslu a obchodu, důležitost pestrosti jazyků a kultur pro světové kulturní bohatství.
* V životě každého z nás sehrál mateřský jazyk roli, jejíž význam pravděpodobně nikdo z nás nedokáže docenit, vzpomínky většinou začínají ve věku, kdy už každý má základ jazyka zvládnutý, bere jej za samozřejmost a každodenní poznávání světa kolem je tak atraktivní, že vědomí důležitosti jazyka je na dlouhou dobu potlačeno. Většinou se pro nás toto vědomí stává aktuálním až v dospělosti v procesu uvědomělého rozvoje osobnosti, v procesu vytváření vztahů k příslušníkům jiných národů, v procesu nalézání vlastního místa ve světě.
* Vzpomeňme si tedy 21. února na naše matky, které mají největší zásluhu na tom, že se dokážeme dorozumívat řečí, která má příhodný název, mateřský jazyk. Vzpomeňme si na nezadatelné právo přihlásit se ke svému mateřskému jazyku, na právo na respekt ze strany příslušníků jiných, jazykově odlišených skupin, ale respektujme také stejné právo Rusů, Ukrajinců, Slováků, Norů, Maďarů, Němců, Angličanů atd. Skutečnost, že někdo mluví odlišným jazykem nesmí být důvodem k jakékoliv diskriminaci.

Jeden z návrhů plakátu k MDMJ

