1. května 2004 vstoupila Morava v rámci ČR do EU. Ve dnech 10. a 11. června 2004 se pro české a moravské voliče uskutečnily první volby do Evropského parlamentu (EP). Ačkoliv voliči projevili velký zájem o referendum o vstupu České republiky do Evropské unie, účast ve volbách do EP se již nesetkala s větším zájmem. Volby silně poznamenala vnitropolitická situace, především pokles preferencí ČSSD, a vyznačovaly se i úspěšnou kampaní malých politických subjektů.
V červnu letošního roku se v ČR uskuteční již druhé volby do Evropského parlamentu. Zúčastní se jich i moravská politická strana Moravané, která je členem jedné z osmi evropských stran – European Free Aliance (EFA). Zde uvádíme stručný přehled o Evropské unii, tedy kam budou Moravané kandidovat.
EU je nadstátní útvar, který se vyvinul ze tří mezinárodních organizací. EU je konfederací s některými znaky federace. Původní smlouvy, které ve svém celku daly vzniknout Evropským společenstvím a pak EU, byly:
- Evropské společenství uhlí a oceli (1951)
- Evropské hospodářské společenství (1957)
- Evropské společenství atomové energie (Euratom 1958)
Současnými členy EU jsou: Belgie, Británie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, od r.2004: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, od r. 2007: Bulharsko a Rumunsko.
Vedle řádných členů spolupracuje s EU řada přidružených států a to především v hospodářské a obchodní oblasti. EU úzce spolupracuje s obranným společenstvím Západoevropskou unií, i když ne každý člen EU je i členem ZEU, ale platí, že všichni členové ZEU jsou i členy NATO, s nímž ZEU prolíná. Mimořádnými členy jsou státy, které jsou členy NATO a nejsou členy EU.
ORGÁNY EU
- RADA EVROPSKÉ UNIE
Evropská rada
Je hlavou EU, zasedají v ní šéfové členských států nebo jejich vlád. Schází se dvakrát ročně a předsednictví přechází po 6 měsících dle abecedního pořádku zemí.
Rada Evropské unie
V radě je zastoupen členský stát jedním členem vlády dle projednávaných otázek (ministři zahraničí nebo financí nebo zemědělství apod.)
- KOMISE EVROPSKÉ UNIE
Komise působí jako vláda EU, jejím sídlem je Brusel, který je též sídlem sekretariátu EU a pravidelným jednacím místem většiny orgánů EU. Každý členský stát má v komisi jednoho člena. Předsedu jmenuje Evropská rada. Předseda jmenuje po schválení komisí z řad jejích členů místopředsedu. Evropský parlament může vyslovit nesouhlas s činností komise 2/3 odevzdaných hlasů a většinou svých členů.
- EVROPSKÝ PARLAMENT
Původní název je Shromáždění, sídlem je Štrasburk. Každý stát je zastoupen dle své velikosti různým počtem poslanců, volených v přímých volbách. Jednotliví poslanci se sdružují ve frakcích podle své politické orientace (socialisté, liberálové,…) nikoliv podle národní příslušnosti. V čele parlamentu stojí předseda, volený na dobu 2,5 roku. EP se usnáší při přítomnosti nejméně 1/3 svých členů a rozhoduje většinou odevzdaných hlasů, pokud není stanoveno jinak. EP jmenuje na své funkční období Evropského ombudsmana, který může řešit stížnosti na orgány EU s výjimkou Evropského soudu.
- EVROPSKÝ SOUD
Každý členský stát má jednoho soudce jmenovaného na 6 let, přičemž každé tři roky je obměňována polovina. Předseda soudu je volen soudci. Při soudu působí generální advokáti, v čele se soudem voleným prvním generálním advokátem. Soud řeší spory mezi členskými státy navzájem, spory mezi členskými státy a orgány EU a též spory fyzických či právnických osob s orgány EU. Soud rozhoduje většinou hlasů v plénu, velkých senátech nebo senátech. Roku 1988 byl zřízen Soud první instance, rozhoduje spory mezi zaměstnanci EU a orgány EU a dále spory související s podnikáním.
Zpracováno podle tabulky občanské výchovy z roku 2007
Ukládám ...