Poučení z krizového vývoje 2008 a 2009

Neumím to a ani nechci dělat detailní analýzu příčin vzniku celosvětové ekonomické krize, to přenechám jiným. Chtěl bych jen napsat pár poznámek, které mi přicházejí na mysl, když se dovídám o krachujících firmách, propouštění zaměstnanců, poklesu výroby atd.

Jak se ukazuje, nejvíce jsou postižena odvětví, která produkují zboží uspokojující potřeby, jejichž uspokojování se lidé vzdávají nejdříve – služby, cestování, luxusní zboží, kulturní požitky atd. Propouštění zaměstnanců se projevuje především v automobilovém průmyslu, ve výrobě spotřební elektroniky, ale také v dalších výrobách zboží, bez kterého se můžeme (když musíme) obejít.

Jak už to na světě chodí, krize nejvíce postihuje lidi, kteří se nechali najat k práci ve velkých průmyslových komplexech, opustili kvůli vidině výdělku svá původní bydliště, kam se už dnes, kdy byli ze zaměstnání propuštěni, mohou vrátit jen s obtížemi. Čeká je jen další živoření v pasti sociální záchranné sítě. Existuje tolik proklamovaná sociální solidarita (možná jen politicky podmíněná a jen s některými skupinami osob)? Existuje vůbec nějaká solidarita? Je měřítkem všeho jen zisk?

Žijeme v centrálně řízené liberální kapitalistické společnosti celosvětového rozsahu kde těžko mohou nastat změny k lepšímu? Kde svobodná ruka trhu nic neudělá pro masy lidí, které budou vykořisťovány až na samu hranici, kdy už nebude možné nic jiného, než krajně nouzové řešení – revoluce (pokud ještě dříve světoví plánovači nerozpoutají globální válku)?

Nejsem pochopitelně první, ani jediný, kdo se zamýšlí, zda neexistují ještě jiné možnosti. Jednou z těchto možností by mohl být přechod společnosti na cestu udržitelného rozvoje. Pokud si přečtete článek, na který směřuje následující odkaz, www.cenia.cz , možná se mnou budete souhlasit.

Pro úplnost ještě uvádím Základní principy udržitelného rozvoje tak jak jsou zveřejněny na serveru www.cenia.cz

  • propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní
  • dlouhodobá perspektiva – každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat
  • kapacita životního prostředí je omezená – nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu
  • předběžná opatrnost – důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní
  • prevence – je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských)
  • kvalita života – má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život
  • sociální spravedlnost – příležitostí i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam a udržitelný rozvoj je čím dál častěji chápán jako Trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země. Ekonomika v tomto výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek
  • zohlednění vztahu lokální – globální – činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni – vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak)
  • vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv), tj. zabezpečení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost; mluvíme o morální povinnosti k budoucím generacím – zajišťujeme jim možnost života ve zdravém prostředí? Nebudou muset spíše řešit problémy, které dnes my vytváříme a nad kterými přivíráme oči?
  • demokratické procesy – zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci

 

Nekvalitní článekObstojný článekDobrý článekVelmi dobrý článekVýborný článek (Článek nebyl zatím ohodnocen)
Ukládám ... Ukládám ...