Státoprávní uspořádání Německa na spolkové země má mnoho podob. Jednou z nich je vyznačení většiny hranic mezi spolkovými zeměmi hraničními znaky (hraničními kameny). Tato skutečnost u nás příliš známa není.
* Hraniční znaky na německých zemských hranicích většinou pocházejí z období let 1815 – 1866, kdy byly v Evropě postupně vytyčovány a vyznačovány státní hranice, stanovené Vídeňským kongresem v roce 1815. Při vyznačování státních hranic v Německu byly ovšem využity i starší hraniční kameny, osazené už v 17. a 18. století nebo i během dřívějších staletí.
* Sjednocením Německa v roce 1871 vyznačení hranic význam neztratilo. Vnitroněmecké hranice byly i po roce 1871 pokládány za hranice státní. Teprve po roce 1920 v souvislosti s přijetím nové celoněmecké ústavy začaly být tyto hranice označovány jako hranice zemské. Hraniční znaky však byly i nadále udržovány, a podle potřeby i doplňovány.
* Zvláštní kapitolu tvoří hranice mezi NDR a NSR. Tato hranice již při jejím stanovení okupačními mocnostmi využívala původních hranic mezi německými spolkovými zeměmi. NDR pak dala celou hranici směrem do NSR v letech 1973 – 1976 vyznačit hraničními znaky s nápisem DDR přímo v ose hranice a na vlastním území NDR v těsné blízkosti hranice ještě černočervenožlutými hraničními sloupy se státním znakem. Hraniční sloupy byly po roce 1990 odstraněny, ale hraniční znaky v ose hranice slouží i nadále jako vyznačení zemských hranic. Na hranicích mezi NDR a NSR ovšem zůstalo zachováno i mnoho hraničních kamenů, vyznačujících hranice mezi jednotlivými německými zeměmi, a které pak NDR využila.
* Fotografie zobrazuje trojstátní hraniční znak v místě styku hranic Saska, Bavorska a knížectví Reuss mladší linie (Reuss mladší linie byl oficiální název státu, tak jako například Lichtenštejnsko). Označení KS znamená Königreich Sachsen – království Saské, KB znamená Königreich Bayern – království Bavorské, FR znamená Fürstentum Reuss – knížectví Reuss. Číslo 588 je pořadové číslo znaku na sasko – bavorské hranici.
* Hraniční znaky na hranicích mezi jinými německými zeměmi jsou označovány v podobném duchu. Například GB – Grossherzogtum Baden – velkovévodství Bádenské, HA – Herzogtum Anhalt – vévodství Anhaltské, KP – Königreich Preussen – království Pruské. Na některých hranicích jsou kameny označeny jen počátečním písmenem státu a chybí předchozí označení státního zřízení. Příkladem jsou hranice mezi Pruskem a Hannoverskem nebo mezi Pruskem a Brunšvickem s písmeny P, H, a B. Hraniční kameny někdy nejsou ani označeny písmeny, ale státními znaky příslušných zemí, například na hranici mezi Pruskem a Lippe nebo mezi Würtemberskem a Bádenskem.
* Mimochodem, i na hranicích naší Moravy a Slezska se stále ještě místy nachází hraniční znaky, připomínající Moravu. Je to ale povětšině jen tam, kde nedošlo později k přeznačování hranic hraničními znaky s iniciálami Československé republiky. Hranice mezi naším a pruským (nyní polským) Slezskem, vzniklá v roce 1742, byla takto přeznačena letech 1922 – 1928 a hranice s Rakouskem pak nově vyznačena v letech 1920 – 1922. Moravskoslovenská hranice byla přeznačena v letech 1941 – 1944 hraničními znaky německoslovenskými. Nejvíc původního značení se dochovalo na hranici Moravy a Čech. Není ovšem dobré se příliš zmiňovat, kde se tyto kameny nachází, protože by tím mohli být upozorněni sběratelé – zloději a horliví čechisté, kterým jsou podobné připomínky existence Moravy trnem v oku.
Ukládám ...