Půvab dřevěných kostelíků v Beskydech

Z iniciativy Knihovny města Ostravy, spoluprací s Národním památkovým ústavem v Ostravě, amatérskými fotografy a malíři vznikla neobyčejná výstava Dřevěné kostelíky v Beskydech. V dubnu 2009 ji uspořádala Městská knihovna ve Frenštátě pod Radhoštěm ve svých prostorách čajovny Magnolie, jako další z cyklu výstav a přednášek na téma Krajina v lidech a lidé v krajině.

Fotografie kostelíků pořídil PaedDr. Josef Šebetovský, zvoničky na Frenštátsku vyfotografovala kronikářka Frenštátu p. R. paní Miluše Malantová, kresby kostelíků vytvořil Boris Zvařec. Velký obraz původního dřevěného tichavského kostela namaloval frenštátský spisovatel František Horečka.

Půvab těchto objektů dosvědčuje dřevěný kostel sv. Bedřicha v Bílé, který v letech 1873-5 nechal postavit olomoucký arcibiskup a kardinál Friedrich Langrat z Fürstenbergu. Pěkný kostelík sv. Mikuláše v Tiché z roku 1510 vyhořel 13. 8. 1964 po zásahu blesku. Kostel sv. Prokopa a Barbory v Kunčicích p. Ondřejníkem pochází ze 17. stol. Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Hrčavě, v nejvýchodnější obci ČR nedaleko trojmezí České republiky, Slovenska a Polska, byl postaven roku 1936. Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti byl vybudován po mnohaletém úsilí roku 1898. Dřevěný kostel v Gutech je nejstarším kostelem na východě Slezska, byl postaven roku 1781. Kostel P. Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích byl vybudován ve slohu lidového baroka v letech 1753-4. Kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích vznikl začátkem 16. století. Dřevěný kostel v Hrabové pocházel ze 16. století, dne 2. 4. 2002 vyhořel, ale obětavostí obyvatel byl znovu vybudován.

O starobylých kostelech, zejména o tom na vrcholu Radhoště řekl předseda Matice Radhošťské Mgr. Drahomír Strnadel.

V původním tichavském dřevěném kostelíku bylo napsáno: Jaksi bylo, jaksi budě. Eště nikdy něbylo, aby jaksi něbylo. Nápis svědčil o tom, že i v minulosti byly časy všelijaké a vždy se je podařilo překonat. Bohužel původní dřevěný kostelík v Tiché, který patřil k nejstarším a nejpůvabnějším se nedochoval, vyhořel po zásahu blesku.

Vybudování dřevěného kostela stálo vždy hodně práce a také hodně peněz. Pro stavbu repliky vyhořelého dřevěného kostela v Hrabové bylo zapotřebí 23 milionů korun. Oprava kaple na Radhošti, obnova dřevěné zvonice, výměna šindele na střeše a další práce přišly na 5,5 milionu korun.

Kostely jsou symbolem duchovna a jsem rád, že se některé dochovaly až do dnešních dnů. Například interiér kostela v Gutech je velmi zajímavý mimo jiné i tím, že jsou tam asi metr vysoké trámy, tesané tak krásně, jako by je vyhobloval; léta rostlého stromu jsou tak hustá, že by je člověk ani nespočítal, takže ty stromy, ze kterých kostel stavěli, měly určitě i více než 300 roků.

V roce 1905 vznikla transformací stavebního výboru Matice Radhošťská, vzala si za úkol pečovat o kapli na Radhošti; v roce 1951 ji komunisté zrušili. Prvním předsedou Matice Radhošťské byl frenštátský továrník Emil Kostelník. Po něm v roce 1919 P. Filip Eliáš, když v roce 1932 zemřel, nastoupil jako předseda Medard Borák, děkan frenštátský, který mě učil náboženství; nikdy by mne nenapadlo, že po něm jednou toto žezlo převezmu.

Novodobá Matice Radhošťská byla obnovena v roce 1994 zásluhou pánů Tichavského, Adamce a Gajdůška z Frenštátu. Prvním úkolem bylo sehnat finanční prostředky na opravu kaple, to se podařilo za přispění okolních měst a obcí, největším sponzorem byl Pivovar Radegast.

Kaple je postavena na katastrech obcí Dolní Bečvy a Trojanovic. Ročně ji navštíví několik tisíc návštěvníků, i turistů z celého světa, v pamětní knize jsou zápisy také v japonštině a čínštině.

Na obnovu kaple přispěli také krajané z Texasu; vystěhovalci si tam jedno návrší pojmenovali Radhošť a další návrší Hostýn. V roce 2006 jsme si připomněli 150. výročí první emigrace Trojanovičanů a Frenštáčanů do Texasu, při té příležitosti jsme krajanům v Texasu předali repliku historického zvonu z Trojanovic z roku 1769.

Historie dřevěných kostelíků v Beskydech je velmi stará a jejich půvab podnes okouzluje.