Režimní pisálkové v pražských, prý seriózních, médiích v těchto dnech zase jednou názorně předvádějí pravé orwelovské podvojné myšlení, které tak dobře známe z doby před rokem 1990. Když něco dělají držitelé moci, je to chvályhodné a v nejlepším pořádku, když to samé dělá někdo jiný, je to ohavný zločin. Tentokrát v Praze začali jásat nad pokutami, které byly napařeny nemocnicím, které odmítají okrádat pacienty vybíráním regulačních poplatků. I špatný a ničemný zákon se prý musí dodržovat za každou cenu.
Stejní pisálkové ovšem hýkají radostí, když je na druhé straně odsouzen a uvězněn někdo, kdo naopak dohlížel na uplatňování zákonů minulého režimu, jako bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Vyšetřování a soudní proces s Brožovou-Polednovou ovšem mohly proběhnout jen díky velmi svéráznému výkladu zákonů současných. Korunu všemu pak představitelé režimu nasadili uvězněním přestárlé a téměř slepé osoby, neschopné se samostatně pohybovat. Kdyby se v případě Brožové-Polednové jednalo o skutečnou kriminálnici a nenapravitelnou recidivistku, tak by v tomto zdravotním stavu do vězení už určitě poslána nebyla. Jenže Brožová-Polednová musela být odsouzena a uvězněna stůj co stůj, aby byla dána výstraha všem nespokojencům se stávajícími politickými poměry. V případě Brožové-Polednové se režimu nakonec podaří vyrobit z ní mučednici, čímž však v očích veřejnosti bude nepřímo rehabilitována její činnost v padesátých letech. Něco podobného je z hlediska obětí tehdejších represí krajně nežádoucí.
Případ Brožové-Polednové není jediným případem podivného výkladu zákonů v Čechách a na Moravě. Ještě hůře jsou zákony z politických důvodů překrucovány ve věci úplatkářské aféry předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka a v případech souvisejících.
I my na Moravě si užíváme dvojího metru při uplatňování práva dost a dost. Když Moravská národní strana zažalovala plátek Lidové noviny za jeden z mnoha sprostých a urážlivých protimoravských výpadů, byla žaloba samozřejmě zamítnuta, a to i odvolacím řízením. Naproti tomu když se časopis Moravskoslezská orlice zmínil o tom, že v deníku Špígl byl zasloužilý disident Stanislav Devátý označen za agenta StB, byla Moravskoslezská orlice okamžitě odsouzena za údajnou urážku Devátého k půlmiliónové pokutě. Je příznačné, že soudní proces nebyl směřován proti deníku Špígl, odkud podnět vzešel, ale proti Moravskoslezké orlici, kterou bylo zapotřebí kvůli hlásání režimu nepohodlných názorů na státoprávní uspořádání zničit.
Ostatně, svědky podivného výkladu zákonů v případě promoravských politických iniciativ jsme byli nedávno. Strana Moravané byla odsouzena k vyplacení padesáti tisíc korun a k omluvě za údajnou morální újmu jakési bývalé studentce, jejíž kreslený portrét se objevil na předvolebních materiálech HSMS v roce 1996. Nemusíme oplývat jasnovideckými schopnostmi, abychom odhadli, jak by krajský soud naložil s podobnou absurdní žalobou na některou z pražských režimních stran. V takovém případě by ovšem dotyčná bývalá studentka nějakou žalobu sotva podávala.
Když se současná vládnoucí garnitura drala na přelomu let 1989 a 1990 k moci, nešetřila sliby o vybudování právního státu a zákonů platných pro všechny. Za dvacet let jsme se ale dostatečně přesvědčili, že k dodržování zákonnosti má současná elita stejně přezíravý vztah, jako předchozí normalizační režim.
Ukládám ...