Kampaň k volbám do evropského parlamentu proběhla v pražské republice již tradičním způsobem. V médiích se jako obvykle do omrzení mohli naparovat zástupci režimních stran a různých pražských obskurních spolků, jejichž jediným programem byla hesla co eurobyrokrati v Bruselu činí, dobře činí a v Bruselu mají vždycky pravdu. V některých tiskovinách byly zase celé strany věnovány házení vajíček na Paroubka nebo fotografiím nahého Topolánka a podobným naprosto bezvýznamným záležitostem. Zato o tom, že kandiduje strana, která odmítá krajské zřízení, a požaduje obnovení země Moravské, nepadla nikde sebemenší zmínka. Natož aby představitelům Moravanů bylo dovoleno ve sdělovacích prostředcích vystoupit. Přitom z Prahy řízená média poskytovala nepřímou předvolební reklamu i politickým stranám, vystupujících proti kriminalitě některých skupin obyvatelstva. Byť se nad těmito stranami novináři občas okázale pohoršují. Hlavně, když tyto strany odčerpají hlasy nespokojených voličů na Moravě a ve Slezsku, kteří by jinak mohli podpořit stranu Moravané.
Na to, že existuje nějaká strana požadující obnovení náležitého postavení Moravy a Slezska, si média zásadně vzpomenou vždy až po volbách, když se pošklebují, jak moravisté zase zcela propadli. Opět z toho ihned vyvodí, jak jsou obyvatelé Moravy a Slezska rádi, že jejich země byly zlikvidovány a vymazány z politické mapy, a jak ochotně ze svých daní platí chod přebujelých krajských úřadů a zbytečné krajské zastupitele z pražských politických stran.
Asi v málokteré evropské zemi jsou sdělovací prostředky dobrovolně takovými poskoky režimu, jako v pražské republice. Při šíření dezinformací a manipulování veřejného mínění ve prospěch mocných se v médiích nezastaví před sebevětší nehorázností. S vážnou tváří člověku zapřou nos mezi očima. Přitom mají ještě tu drzost se vydávat za jedny z nejsvobodnějších na světě a za hlídací psy demokracie.
Ukládám ...