Nedávno jsem slyšel něco o Pálavě jako symbolu jižní Moravy, nic proti ní, ale přijde mi to tak trochu nějak málo. Za minulého režimu sahal Jihomoravský kraj od stinných lesů a skal Žďárských vrchů přes tajemný vápencovými jeskyněmi protkanou oblast Moravského Krasu, slunnou Pálavu až k nejvyšším bukovými pralesy zarostlým vrcholkům Bílých Karpat. Dnes zde máme Jihomoravský kraj znovu, ale na podstatně menší ploše, že by to byl krok vpřed? Jak mám správně rozumět výrazu jižní Morava, jak ji geograficky vymezit? A tady by pomohl folklór, lidová píseň, kde se zpívá o jižní Moravě osázené vinohradem. Což mi dává plné právo započítávat k ní Uherskohradišťsko a poukázat na nesmyslnou syntézu Zlínského kraje.
Nejenže tento krajový systém se pokusil vymazat Moravu z mapy úplně, původně tu přece byly kraj brněnský a ostravský, nerespektuje historickou hranici Čech a Moravy, ale rozbíjí napříč těmito umělými správními celky přirozené národopisné oblasti. Ten zlínský kromě valašských okresů schvátil Kroměříž – „hanácké Atény“ – sídlo arcibiskupů a dříve již uvedené dolňácké tedy slovácké Uherskohradišťsko.
Když připočtu administrativní nevhodnost těchto celků, čímž myslím jejich malost, jsou totiž příliš malé, aby byla ČR kompatibilní s Evropskou unií, nezbývá než konstatovat kacířsky, že ve srovnání těch komunistických s nynějšími vedou ty původní o “několik koňských délek“.
Ty totalitní byly v této konfrontaci „zlaté“.
Ukládám ...