V současnosti zaměstnává média proces k vytvoření státního rozpočtu na příští rok. Mluví se o tom, že deficit je příliš velký, že se musí šetřit, vedení státu toho chce dosáhnout zmrazením mezd a zvýšením (některých) daní. Zvýšení daní se promítne do cen. Ty musí jít zákonitě nahoru. Kupní síla obyvatel se ale nezvýší – mzdy budou stejné. Další vývoj se dá snadno předpovědět.
Kupní síla ve vztahu ke zvýšeným cenám se sníží, sníží se tím i poptávka. Logicky bude následovat omezování výroby, tam, kde to bude jen trošku možné, budou lidé propuštěni – ponecháni sami sobě, případně se dostanou do sociální záchranné sítě, což pochopitelně zvýší výdaje státu. V důsledku dojde k dalšímu snížení poptávky.
Ovšem, některé výdaje mají ze zákona povinný charakter, neodvíjejí se od poptávky – lidé se můžou rozhodnout, že nebudou kupovat tolik chleba, masa, másla, ale v některých případech platit musí, i kdyby neměli co jíst. Námitka, že přece můžou prodat svůj majetek je směšná, aby to bylo možné, je potřeba, aby měl někdo chuť kupovat. Ale nakonec se to podaří, všechno koupí například banky. Dokud budou mít lidé peníze, budou kupovat zmíněný chleba a platit povinné platby. To ale nemůže dlouho trvat. Jaký bude konec?
Je v pořádku, že lidé mají důvěru v budoucnost, že věří v dobré konce příběhů, koneckonců zatím se ukázalo, že se věci vždycky nějakým způsobem vyřeší. Ještě to zopakuji: že se věci vždycky nějakým způsobem vyřeší. „Na nějakou dobu se uskromníme, nebudem tolik utrácet, bude líp.“
Ti lidé, kteří svým jednáním způsobili vznik a kolaps finanční bubliny kdesi na druhém konci světa a odstartovali tak světovou krizi, neměli v úmyslu ji vyvolat (aspoň většina z nich), chtěli jen vydělat trošku peněz, aby měli na chleba. Věřili, že to vyjde. Nevyšlo to – vyprodukovali za půjčené peníze něco, po čem není poptávka, vyprodukovali toho hodně – a následky nese celá planeta. To je globalizace. Vtip je v tom, že někdo nese následků víc, někdo míň. Ti chytří distribuují své potíže těm hloupějším. Ale planeta se ještě pořád točí. Slunce vychází a zapadá.
Dopady problémů globalizované ekonomiky ale na nás působí a nám se to nelíbí. Můžeme se z toho vlivu vymanit? Nějaká, ale velmi malá, šance by tu mohla být. Museli bysme ale akceptovat, že rychlý zisk, vytvořený nákupem levného zboží ze zahraničí a jeho prodejem doma, je jen krátkodobá výhoda, že lepší je podpořit domácí výrobce poptávkou po jejich zboží. Museli bysme akceptovat, že pro nás výhodné nízké ceny zboží z dovozu jsou vykoupené otrockou prací kdesi v Asii, nebo Africe, že doprava takového zboží je levná díky pořád ještě dostupným zdrojům koncentrované energie. Museli bysme akceptovat, že prospěch skupiny (obyvatel naší země) je nadřazen individuálnímu prospěchu. Museli bysme akceptovat, že nikdo za nás nic neudělá, že se musíme spojit a společné problémy řešit společně. Museli bysme akceptovat, že je nutné nějakým způsobem zmenšit vliv globalizovaných peněz na naše životy. Je to nepravděpodobné, ale možné. Nebo ne?
Hodnotu globalizovaných peněz určuje mnoho faktorů, pro nás je ale významná poptávka. Pokud je společenství v určité lokalitě schopné vyprodukovat vše pro uspokojení potřeb svých členů a pokud je schopné distribuci zdrojů a produktů zajistit jinou formou (pomocí výměnného obchodu), poptávka po globalizovaných penězích bude nulová, jejich vliv na danou lokalitu nebude žádný. To je ovšem extrémní idealizovaný případ. V reálném světě podobný přístup lokalitu izoluje od vnějšího světa, tedy i od produktů, které nemohou z různých důvodů v dané lokalitě vzniknout. Ale když jenom kousek ustoupíme od ideálu, nabízí se jisté možnosti. A není to vůbec nic revolučního, ani až tak nového, existuje to kolem nás, nenápadně, jen to správně uchopit a využít v náš prospěch.
Říkejme tomu třeba výrobní a spotřební družstvo. Něco takového vzniká na základě konsensu skupiny lidí, kteří nejsou ve vztahu k sobě anonymní. To znamemná, že se znají, díky čemuž mají také vzájemnou důvěru. Výrobní a spotřební družstvo má také svá pravidla, tady je možnost nastavit podmínky pro dodavatele surovin, výrobce, nastavit hodnotu globalizovaných peněz pro směnu zboží uvnitř družstva, pro směnu s venkovním prostředím. Členové družstva mají opakovaně právo projednávat náležitosti spojené s činností družstva, můžou tedy aktivně na družstvo působit, realizovat potřebné změny. Družstvo může pro své členy vytvořit podmínky pro život významně lepší, než globalizované prostředí.
Ukládám ...