ze 4. ročníku Výročního pochodu Moravanů
Moravané slavili, je jich však stále méně…, napsal jeden redaktor před třemi roky o našem pochodu, pokud nás alespoň zdáli sleduje, měl by uznat, že přestřelil. Nás je na pochodech totiž rok od roku více a letošní čtvrtý ročník Výročního Pochodu Moravanů tradiční akce pořádané Moravskou Národní Obcí měl být dle videopozvánek opravdu velkolepý.
O půl desáté u obelisku na Denisových sadech byl sraz účastníků, v 10.00 vyrazil tentokráte neskandující několikastup účastníků dolů do města, v čele velká moravská korouhev s orlicí, za ní cedule s letopočtem 822 datujícím historicky první písemnou zmínku o Moravanech, následovaly krojované mužské sbory z Podluží a za nimi v historických kostýmech z třicetileté války z obléhání Brna Švédy pětice bubeníků souboru „Cornety Moravia“. Po nich důstojný zástup ozdobený červenožlutými vlajkami s orlicí i bez, popřípadě s červenožlutomodrými šerpami, vše odvozeno ze zlaté verze zemského znaku. Závěr defilé ukončovali Moravští rytíři svatého Rastislava a Kolumbana v modrých řádových pláštích se znakem dvojramenného kříže na normanském štítu.
Úzkou Biskupskou ulicí se nesl rachot válečných bubnů a rezonoval mezi zdmi, takže trhovci na Zelném rynku zapomínali kolik účtovat za zeleninu. Před Ditrichštejnským palácem se asi stočtyřicetihlavý průvod zastavil, rozestoupil a sbory zapěly první píseň. Po té průvod obešel tržiště a pokračoval kolem Staré radnice, kde zaznělo „Hej Slované“. Před bývalou zemskou sněmovnou, Novou radnicí, byla přečtena deklarace Moravanů akcentující nemožnost moravského národa, s velkomoravskými a cyrilometodějskými tradicemi, ztotožnit se s tradicí národa praotce Čecha a splynout či spíše rozplynout se v něm.
Další písně zazněly na náměstí Svobody pod sloupem a tváří Panny Marie, načež průvod zamířil ulicí Českou, kde zazněl náboženský chorál „Bože, cos ráčil“ připomínající příchod věrozvěstů. Moravské náměstí letos neslyšelo žádné politické projevy, jen národní moravské písně, vidělo několik stolků s moravskými upomínkovými předměty, drobným pohoštěním a dobrým vínem z vinic, které jsou takřka o tisíc let starší než ty zakládané v Čechách Karlem IV. Kolem jedné hodiny odpoledne se náměstí začalo pomalu vyprazdňovat. Takže za rok znovu a ještě více. Protože, parafrázuji Františka Palackého, byli jsme před Českem, budeme i po něm.
Ukládám ...