Co se nám nelíbí

Co se nám, Moravanům, nelíbí na vládě ČR.

Nelíbí se nám uspořádání státu, naprosté nerespektování historie a faktu, že Moravané jsou nejstarším slovanským národem a Moravský stát byl prvním svrchovaným státem příslušníků slovanského národa, národa Moravanů. Ve své době byl státem významným a mocným. Všechny národy ctí svou nejstarší historii (Egypťané, Řekové, Číňané apod.) a dodnes se uctivě sklání před svou dávnou minulostí. Jen Čechové, kteří stále tvrdí, že Morava je totéž co Čechy, nejenže nemají úctu k velkomoravskému odkazu, ale cíleně i vědomě jej zesměšňují a ničí všechny památky a vzpomínky na něj. Nelíbí se nám ahistorické a nehumánní unitární pojetí společného státu Moravanů a Čechů, přezíravý postoj Čechů vůči Moravanům a vyvolávání zbytečného nepřátelství ze strany Čechů ponižováním Moravanů. Utvrzuje nás to v názoru, že je nutno vrátit se k zemskému zřízení.

Nelíbí se nám ekonomická diskriminace Moravy a Moravanů. Moravané mají právo nakládat s výsledky vlastní práce a bohatstvím moravské země podle svých představ a především ve prospěch Moravy a jejího lidu. Nelíbí se nám neúnosná diskriminace Moravy a Moravanů ve sdělovacích prostředcích, které jsou označovány za české, hovoří pouze o Češích a jako vrchol ignoranství nebo dokonce drzosti nazývají celou republiku jako Čechy. Nelíbí se nám nerespektování historické zemské hranice. Cestujete-li jakýmkoli způsoben z Čech na Moravu, nikdy a nikde se nedozvíte, že jste právě překročili historickou hranici a ocitli jste se na území Moravy. Odmítáme přisvojování si moravských historických a významných osobností, které se vždy deklarovaly jako Moravané (Komenský, Žerotín apod.) za Čechy a označování jich jako českých. To stejné platí o výsledcích umělecké činnosti a výsledcích sportovců z Moravy. Nelíbí se nám diskriminace v dopravní obslužnosti. Síť veřejné hromadné dopravy je na moravském území mnohem sporadičtější než na českém.

Nelíbí se nám a hrubě nás uráží nahrazování spisovného českého jazyka, který vznikl i z moravských dialektů, pražštinou nebo českým dialektem ve veřejných a to i státních sdělovacích prostředcích. České dialekty jsou pouze českou záležitostí a pro nás, Moravany, jsou cizím jazykem. Odmítáme, aby veřejné celoplošné sdělovací prostředky hovořily pouze jazykem jedné části obyvatel společného státu. Je to vrcholná neslušnost a diskriminace Moravanů a všech obyvatel Moravy. Vadí nám, že v hodinách výuky českého jazyka se žáci neučí o rozdílech mluvy na Moravě a v Čechách a o podílu obou národů a území na vzniku úředního spisovného jazyka. Současně i odmítáme zavádějící označení tohoto jazyka jako českého. Měl by se jmenovat moravskočeský nebo českomoravský, ale ne český. Totéž platí o výuce dějepisu. Žáci na Moravě se učí dějiny Čech, o Moravě, jejich vlasti, jim není řečeno nic a především se dějiny Moravy nevyučují jako samostatný subjekt bádání a vzdělávání.

Vztah Čechů k Moravanům a k Moravě nemá nic společného s demokracií a s rovnoprávným postavením ve společném státě. S tímto stavem se nehodláme smířit a nepřestaneme usilovat o nápravu a řešení moravského problému na mezinárodní scéně.