„Kde domov můj“ zpívá se v Tylově a Škroupově písni, následuje lyrický popis vlasti natolik neurčitý, ža by se mohla stejně dobře nacházet ve Skandinávii, pod Uralem či na svazích Pyrenejí, závěrem upřesňuje text, že jde o zemi českou a v tom okamžiku jej pochopím. On není bezradný po konzumaci alkoholu či nějakých halucinogenů, ani senilní. Jemu se stýská po zemi, která přežila tři staletí habsburské nadvlády, aby byla v roce 1918 zrušena a rozpustila se ve vícenárodním státě.
Podle heraldického ztvárnění byl tento stát soustátím několika zemí i Čech, ale fakticky byl unitárním státem bez kontinuity k historické zemi české a podle heraldických kritérií by neměl mít právo ani na právo používat erbovní znamení Království Čech tedy královského lva.
Národ Čech původní zemský národ se nachází v krizi hledání vlastní identity. Může být totožný s národem České republiky? Mohou být všichni ti takzvaní Češi východně od České kotliny skutečně Čechy? Být Čechem znamená odvozovat svůj původ od Praotce Čecha v zemi, kde všechny cesty vedou nikoliv do Říma ale do Prahy, těšit se ochraně zemských svatých zvláště svatého Václava. Nic z toho se těch na východě netýká, oni mají svého Ječmínka a své věrozvěsty a svoje odlišné tradice.
Pravda jazyk máme společný, ale není to málo? Obrozenci v druhé polovině 19. století uvěřili, že to stačí, ale byli neomylní? Stát se takovými Čechy a ztratit své zemské češství by znamenalo vzdát se toho všeho – Praotce Čecha, Přemysla Oráče, kněžny Libuše, svatého Václava, blanických rytířů, královského lva a vlastně i hymny, tak jako oni zapomínají své národní tradice zaznamenáné již ve starých franckých kronikách od roku 822 po Kristu.
Stojí to za to, tenhle nový český národ? Potřebuje jej někdo k něčemu? Přináší něco náhradou za to, čeho by se měl Čech vzdát? Toť otázka, toť česká otázka, otázka české identity v zemi uprostřed Evropy, která o sobě tvrdí, že je česká, neokrádá tak vlastně historickou zemi Čechy? Není to schizofrenie být tímto Čechem nebo tamtím Čechem? (Tamtím českým národem, v němž se při sčítání lidu v roce 2001 zřejmě rozpustily dvě třetiny romského národa z inventury obyvatelstva v roce 1991.) Je vůbec možná existence Čechů z Moravy či ze Slezska? Toť otázka, toť česká otázka …
Ukládám ...
Hidden due to low comment rating. Click here to see.
Bídně hodnocený komentář.
1 
11
Velmi dobrý článek! Je potěšením přečíst si kvalitnější myšlenku. A je potěšením kvalitativní růst Hlasu Moravy.
Panu GS zjevně unikla pointa, proto ten komentář…
Dobře hodnocený komentář.
6 
0
Sice dobré myšlenky, ale ne úplný popis současné situace. Cajzlové celou situaci vidí jinak. Stačí se podívat, co označují pojmem „Čechy“. Chovají se k naší Moravě a k tzv. „Českému Slezsku“ jako k územím, které byly anektovány k Čechám, podobně jako se tomu stalo v 11. století. Tehdy teda byla jiná doba, která ač byla v mnohém daleko horší než dnešní, tak měla i světlé stránky, díky kterým Morava zase získala práva a šlechta, kterou sem tehdy Přemyslovci dosadili, se záhy pomoravštila a začala hájit práva Moravy. Dnes je v tomto směru doba neskonale horší. Cajzlové se chovají velkopansky (jen si vzpomeňme na Krause a jeho výroky o tom, jak prý musíme sklapnout). A zatímco dřív bylo obyvatelstvo schopno povstat nebo aspoň demonstrovat, tak teď je totálně pasivní. Ještě v 18. století dokázali v Čechách povstat Chodové, když jim panstvo oznámilo, že mu mají sloužit. A teď u nás na Moravě? Teď nás Brnem pochoduje jen hrstka nejvěrnějších, kteří se nevzdali a nemají vymyté mozky cajzlovskou propagandou vydatně živenou někdejší komunistickou propagandou. My jsme nezapomněli, že Morava měla ještě do roku 1918 autonomii, vlastní zákony a finance a že jistou samosprávu jsme měli až do silvestra roku 1948, ikdyž tehdy už ve spojení s částí Slezska. Ale drtivá většina Moravanů o tom nemá ani potuchy… A co si budeme nalhávat, tak ani Cajzlové a Čecháčci nemají potuchy o tom, jako kompetence měl sněm království českého, protože cajzlové v minulosti potřebovali, aby se o tom moc nemluvilo a mohlo se kecat o tom, jak byli Čechy v rámci Rakouska utlačovány…
Dobře hodnocený komentář.
6 
0
Máte pravdu, znalost dějin je chatrná na obouch stranách Vysočiny… My se tu s tím snažíme něco dělat, ale kdo má čas, kdo má chuť, aby nás poslouchal? A za Vysočinou? Tam snad ani tahle snaha néni. A přitom je znalost dějin dúležitá-bez znalosti vlastní minulosti nemožeme pořádně poznat našu přítomnost a pochopit ju, natož abychom byli připraveni na to, co naša budoucnost přinese… to je ta „krize hledání vlastní identity“, o které hovoří autor článku. A myslím, že vyřešení této krize bude aj klíčem k dalším úspěchúm.
A jinak: kde domov múj? Určitě na Moravě, o tom nemožu vúbec pochybovat.
Dobře hodnocený komentář.
6 
0
…delší dobu jsem zde nebyl a jsem mile překvapen značně vylepšenou prezentací i obsahem Hlasu Moravy.
Congratulation to all of you, who made it possible……..keep up good work!
Líbí se Vám komentář?
2 
0