Už více jak dva tisíce let si o vánocích připomínáme legendu o zrození Krista. Neobyčejnost prostého příběhu, v němž nad zlem vítězí láska, nás o tomto čase pokaždé znovu dojímá.
Trojrozměrné zobrazení příběhu, nazývané betlém, vzniklo ve 4. století. Prvá připomínka betléma pochází z r. 1223, kdy sv. František z Assisi obdržel při odchodu z Říma svolení od papeže připomenout si Vánoce netradičním způsobem. Nedaleko Greccia přetvořil skalní jeskyni na kapli, nechal tam postavit žlab naplněný slámou, přivést vola a osla. Uprostřed noci stoupalo okolní obyvatelstvo se zapálenými smolnicemi k jeskyni, kde František, oděný jáhenskou dalmatikou, četl evangelium o zrození Páně. To byla první půlnoční mše.
Františkáni a především jezuité šířili zvyk jesliček po celé Evropě. Ke zlidovění betlémů však došlo teprve v 15. stol., kdy sochař Quido Mazzoni vymodeloval a vypálil z hlíny figurky matky s dítětem na klíně, a také postavy žen a mužů, oblečené do dobového kroje, klanějících se právě narozenému
V našich zemích snahy po zlidovění vyobrazení Kristova narození sahají až do pozdního středověku. Největšího rozkvětu dosáhly v projevech lidových betlémářů v 18. a zejména v 19. století. Betlémáři umisťovali děj zrození Krista do blízké krajiny svého domova, která se mísila s krajinou exotickou.
Betlémářství se stalo v Čechách a na Moravě součástí lidového umění a vyniká neobyčejnou variabilitou. Figurky byly celovoskové i kombinované, kašírované, dřevěné polychromované, dvourozměrné. Také figurky „kalhotáči“, oblékané do prostého šatu, a „kožicháči“, oblékané do hnědého kožichu. Figurky malované na papíru zachycovaly důvěrně známý denní život ve městě, na poli, na pastvě, tak blízký a milý lidovému tvůrci. Na figurky, oblékané do místních krojů, bylo také někdy použito těsto.
Počet figurek se v betlémě pohyboval od několika desítek až po několik set. Byly stavěny také betlémy pohyblivé.
I když jsou betlémy stavěny také v domácnostech pod vánoční stromeček, tradičně se objevují především v kostelech.
Betlémy v Rožnově pod Radhoštěm. O každých Vánocích je stavěn v katolickém chrámu, zasvěceném Všem Svatým. Betlém vyřezal lidový řezbář Bohumil Knil z Rožnova. Poprvé byl jeho betlém instalovaný o vánocích v roce 1997. Betlém měl původně 12 lidských a 8 zvířecích postaviček, postupně je doplňován. Neschází ovečky, ovčácký pes, Tři králové, hvězda, ani anděl vznášející se nad chlévem s novorozeným.
Neobyčejně působivý lidový betlém vzešel z dílny řezbáře a restaurátora Františka Janošce z Rožnova pod Radhoštěm. Celé vyobrazení je situováno do krajiny pastýřů oveček – Valachů. Pastýři v lidových krojích pospíchají vzdát hold právě narozenému Jezulátku. Nesou prosté dary. Ve tvářích úžas a očekávání. Kolem nich bělosrsté ovečky. Ve chlévě nad jesličkami Josef a Marie. Jezulátko svým dechem zahřívají volek a oslík. Plastiky jsou vytvořeny v lidovém duchu a upraveny polychromií.
Neméně unikátní je „Živý betlém“, který o každém předvánočním čase předvádí veřejnosti Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Tato jímavá lidová hra podle Evangelia svatého Matouše se těší značnému zájmu veřejnosti. Uskutečňuje se pokaždé o vánočním čase v areálu Dřevěného městečka.
Velké Karlovice. Působivým exponátem Karlovického muzea ve Velkých Karlovicích je Karlovský betlém od lidového umělce Josefa Kacerle (1898-1969). Má podobu národopisného muzea. Kromě 70 figurek jsou v něm ve zmenšeném měřítku postaveny také významné stavby z Velkých Karlovic. Autor v čase, kdy Karlovský betlém vytvářel, bydlel v budově nynějšího muzea a vznikající betlém o každých vánocích vystavoval.
Kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích, postavený v letech 1752-54, je označován za perlu valašské architektury. Půdorys stavby kostela, roubeného ze dřeva, tvoří kříž. V jeho interiéru se o každých vánocích rozsvěcuje půvabný betlém. Marie a Josef se sklánějí nad jesličkami s Jezulátkem, zahřívaným dechem volka a oslíka. Jezulátku se přicházejí poklonit prostí lidé i králové. Anděl nad střechou zvěstuje slávu novorozeného.
Zašová. K velmi starým patří zašovský betlém, pravidelně o každých vánocích stavěný na jednom z oltářů místního chrámu, zasvěceného Navštívení blah. P. Marie. Zašovský betlém byl zhotoven podle tyrolské školy v r. 1907. Jména těch, kteří jej stavěli a vyřezávali figurky se nezachovala. Na ploše 12 m čtverečních je rozmístěno 18 dřevěných figurek lidských postav vysokých asi 30 cm, 14 oveček, velbloud a slon. Ve chlévě u jesliček s Ježíškem stojí oslík a volek. Nad střechou poletuje anděl. Černoušek, umístěný v popředí, za každou vhozenou minci do klobouku děkuje kýváním hlavy. Prostorově scénu rámuje a pozadí dotváří malba městečka Betléma.
Štramberk. Betlémy v „Moravském Betlémě“, tak by se dala nazvat každoroční výstava betlémů štramberských rodáků a těch, kteří ve Štramberku žijí. Výstava štramberských betlémů je otevřena počínaje prvním adventním týdnem v Muzeu Zdeňka Buriana. Vesměs to jsou betlémy dřevěné, ale také papírové, vyrobené z těsta, keramické, i z moduritu. Vzácný betlém pochází z místního farního kostela Jana Nepomuckého. Cenný je také „Horový betlém“, dřevěná plastika upravená polychromií, která pochází z původního kostela – vrchního, neboli horního – ve Štramberku, ze kterého podnes zůstala zachována jen dřevěná věž.
Neobyčejný je dřevěný betlém Josefa Cochlara z r. 1920, vznikl přímo ve Štramberku a nemá žádný přímý vzor, právě tím je velice vzácný. Podle něj zhotovil obdobnou technikou figurky pro svůj betlém Hofman. Ostatní betlémy mají figurky běžné produkce, které se sériově vyráběly a prodávaly kolem roku 1920.
Zvláštností některých betlémů je to, že si u nich Štramberáci dotvářeli pozadí se štramberským motivem – s typickou Trúbou. Tím jako by umisťovali narození Krista právě do Štramberku. Ostatně není to nic divného, vždyť Štramberk sám o sobě je kouzelný a ne nadarmo je označován jako „Moravský Betlém“.
(Pozn. Poslední výstava betlémů v Muzeu Zdeňka Buriana ve Štramberku se jako 14. ročník uskutečnila v roce 2008. )
Betlém Bystřice pod Hostýnem. Je umístěn v kostele sv. Jiljí v bystřici pod Hostýnem a je u něj text: „Rusavský valašský betlém, podle návrhu arch. Kl. Mayera, bystřického rodáka, provedli r. 1938 bratři Kotrbové v Brně, nákladem p. Ondruškové, která tím splnila přání svého manžela. Restaurovali St. Stanovský a Jar. Zel.“ Betlém je umístěný ve výklenku uvnitř chrámu. Je to kombinace vyřezávaných figurek. Chýše je ve stylu valašské lidové architektury. Domalované jsou stromové partie, na pozadí je vymalovaná krajina. V popředí je tradiční černoušek s kloboukem v klíně, který po vhození mince děkuje kýváním hlavy.Už více jak dva tisíce let si o vánocích připomínáme legendu o zrození Krista. Neobyčejnost prostého příběhu, v němž nad zlem vítězí láska, nás o tomto čase pokaždé znovu dojímá. Betlém má 25 lidských a 156 figur zvířecích. Mimo volka a oslíka u jesliček to jsou většinou ovečky. Nad jesličkami se vznáší anděl. Celý betlém je uspořádaný ve valašském stylu.
Hostýnský betlém. Členitý a barvitý betlém je v poutním barokním kostele P. Marie na Hostýně. Kolem 50 lidských a stejný počet zvířecích figurek 20 – 30 cm vysokých, vyřezaných ze dřeva, povrchově upravených polychromií, představuje biblický výjev narození Krista. Pastýři i králové spěchají pozdravit novorozeně a složit mu k nohám dary. Nad prostým chlévem se vznáší hvězda a anděl. Stupńovité členění zobrazuje idylu betlémské krajiny. Kolorit vánoc doplňují jehličnany, zdobené prostými ozdobami a elektrickými svíčkami. Milodary přijímá do klobouku s děkovným pokývnutím hlavy na jedné straně klasický černoušek, na straně druhé andělíček.
Hostýnský betlém je velmi starý, jeho historie se však nedochovala. „Dokumenty se ztratily v padesátých letech,“ uvedla jedna z řádových sester. „Všechny vyletěly komínem.“
Hostýnský betlém o každých Vánocích obdivují stovky návštěvníků, kteří denně zavítají do poutního chrámu.
Betlém z Dolní Bečvy. Zajímavé řešení má vánoční betlém, instalovaný v katolickém kostele, zasvěceném Svatému Antonínu, na Dolní Bečvě. Umístěním jesliček do kamenné jeskyňky, vyvýšené nad zbývající část souboru, jim dává dominující význam a zároveň ozvláštňuje celkové prostorové řešení betléma, situovaného v nevelkém výklenku po levé straně vstupních dveří. Kontrast samotných jesliček, letícího anděla i zářivé hvězdy, konečně také i lemující výzdoby v barvě svěží zeleně, je vůči šedi kamenné jeskyňky až ohromující. Zbývající část betléma, umístěna podstatně nížeji, nepostrádá žádnou z postav, které k betlému patří, zřetelně vyzařuje pokoru pastýřů i králů před velkým zázrakem zrození. Působivě do komplexu zapadá 23 keramických barevně zdobených figurek. Samotný výklenek, ve kterém je betlém umístěn, vytváří intimní prostředí pro modlitbu i rozjímání. Neschází ani nezbytná figurka černouška s kloboukem v klíně, který za každou vhozenou minci poděkuje pokývnutím hlavy.
Půvabný betlém v Zubří. Neobyčejně půvabný betlém zdobí o vánocích interiér kostela Sv. Kateřiny Alexadrejské ve valašské obci Zubří. Původní betlém pro zdejší kostel pořídil legendární Páter Alois Pozbyl v roce 1912, podnes se z něj dochovala pouze rozměrná stavba chléva, ale z vyřezávaných figurek, vysokých kolem 40 cm, žádná. Po r. 1938 byl po dva roky v kostele umístěn betlém papírový, chlév měl střechu ze slámy. Současný prostorový betlém s krajinou, navazující domalbou na pozadí, pochází z r. 1931 a poprvé byl instalován v r. 1942. Má celkem 58 vyřezávaných figurek vysokých kolem 15 cm a upravených polychromií. Prostorová stavba na ploše téměř 4 m čtvereční má nejníže položenou jeskyňku, ke které se sbíhají prostí lidé i králové s dary novorozeněti. Terén pak terasovitě stoupá k předměstským stavbám městečka Betléma, které splývají s domalovaným pozadím města i krajiny. Neschází pasáček s ovečkami, pramen, jezero, ani anděl nad obzorem a betlémská hvězda. V popředí má své místo nezbytný černoušek s kloboukem v klíně, který pokyvováním hlavy vzdává dík za každou vhozenou minci.
Vždy o vánočním čase chodíme obdivovat betlémy, staré i ty novější. Necháváme se opájet kouzlem vánoc, těch věčných návratů do dětství, kdy kouzlo vánočního stromku a betlému je nejživější a nejbarvitější.
Následují fotografie betléma z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Štramberku a Štramberského betléma, vyřezaného Stanislavem Sochou.
Ukládám ...