Malé zamyšlení o rčení „mělo by se…“ a o kukaččích vajcách.
Za dvě desítky let jsem prošel řadu akcí různých občanských sdružení i politických organizací. Velmi dobře znám „připomínkaře“, některé už pověstné. Rčení „mělo by se…“ jsem slyšel mnohokrát. Daleko méně už „udělám“, „zajedu“ , „napíšu“, „vyřídím“ apod.
Za měsíc dva, za půl roku, na dalším zasedání se dotyčný rozčiluje „Ale vždyť jsem o tom na minulé schůzi mluvil! Jak to, že se to neudělalo?!“
Ono „se to“ opravdu neudělalo, ono „se to“ samo nikdy ani neudělá! Nemáme žádné sekretariáty a není tak komu poručit. Máš-li tedy, roduvěrný(á) bratře či sestro, Moravane a Moravanko, dojem, že je něco třeba udělat, neříkej „mělo by se!“, ale nahraď to věcným „udělám to, zajdu tam, projednám to“ apod.
Před dvaceti lety, když jsme začínali s bojem za Moravany a za Moravu, bylo zájemců i ochotných bojovníků dostatek. Brzo jich ale začalo ubývat, až nás zbyla jen hrstka. Hrstka nesmiřitelných!
Nepočítám samozřejmě ty, které dosadila StB a BIS, tedy Praha, aby ve vedení blokovali moravské aktivity. Dostali za to prebendy v brněnském zastupitelstvu i v parlamentu a především ve správních radách a. s. Dnes o nich není vidu slechu a na Moravu asi zapomněli. Zapomenout bychom ale neměli my, Moravané!
Jak řečeno, zbylo nás pár, a bůhvíkde se v nás brala odvaha i chuť, pouštět se pořád do nových a dalších akcí. Nicméně důležité je, že jsme vydrželi.
Dnes je situace nesrovnatelně lepší – nejsme už jen jednotlivci či desítky lidí, často od sebe vzdálených, jsou nás už stovky, možná tisíce. Každý se snaží, co může. Víme o sobě a občas si i pomůžeme. Bohužel jen občas a zdaleka ne vždy, častěji po sobě poštěkáváme. A to mne hněte!
Nesmírně si vážím toho, že vedle mého snažení a mých aktivit jsou lidé, kteří se snaží jinak. Například pečují o hranečníky na moravsko-české hranici, organizují Moravské pochody, vozí moravské symboly na Velehrad či na Javorinu a jinde, píší kvalitní politické komentáře, píší protesty proti českým šovinistům, organizují manifestace u kolaborantského divadla… Mohl bych pokračovat, a toto konstatování je velmi příjemné!
Nejsu tedy už zdaleka sám, je nás více, a každý někde svědomitě tahá za svou pilku, tlačí svou káru, snaží se, co může. Každý dělá, co umí a co může, a vzájemně se respektujeme!
Velmi si svých spolubojovníků vážím a cením si jejich snahy. Nesmírně mne těší, že je nás víc, že náš záběr je široký, pestrý a rozmanitý. Že na mně nezáleží, to vím už dávno. Že ale, padnu-li, moje brázda nekončí – že v ní šlape dalších deset, sto parťáků, to je krásný pocit!
Je to krásný a silný pocit! Dvě desítky let chyběl nám, starým harcovníkům. Velmi si tohoto pocitu proto vážím!
Není ničím novým a zvláštním; například Židé, Číňané, Vietnamci, Poláci atd. se takto umí poznat a pomáhat si po celém světě. Že bychom se k tomu dopracovali i my, Moravané?
Bojím se, že to není nijak snadné. Už dávno si nedělám iluze, jsme přece jen lidé a jsme tak chybující. Občasnou nedokonalost svého moravského bratra musím nicméně zpravidla tolerovat! Musím především oceňovat jeho poctivou aktivitu a v jeho snahách mu pomáhat a podporovat jej! Stejně tak, jak to dělají Číňané, Vietnamci, Poláci, Židé a jiné národy!
Zrovna zde máme ale pořádný deficit. Z toho, co vidím, mám zato, že často jsou to bohužel především jen osobní zájmy a boj o vlastní prestiž. Pro některé „také Moravany“ je totiž doslova hrůza, pokud by kdosi jiný k Moravě a k Moravanům uvedl něco závažnějšího než řekl on sám, že kdosi by mohl udělat něco významnějšího, než on!
Tato nesmyslná a patologická „hrůza“ z aktivity jiných je velmi nebezpečná. Jednak blokuje schopné – na to si ale ti schopnější už dávno bohužel museli zvyknout a psychicky se obrnit; jednak preferuje nicky, a to je daleko nebezpečnější! A je to navíc cesta do pekel!
My Moravané musíme SPOLUPRACOVAT, nikoliv soupeřit! Daří se nám to?! Zdá se, že někteří „vůdcové“ si tuto danost neuvědomují, nebo spíše uvědomit nechtějí. I to je realita. Co ale s ní?!
Nezdá se vám, že zmíněným Prahou dosazeným dřívějším „moravským“ obrlajtnantům nebylo dovoleno odejít jen tak? Že nezůstali bez pokračovatelů?
Že by za sebou zanechali v našem moravském hnízdě svá kukaččí vajíčka?
Ukládám ...
„Nepočítám samozřejmě ty, které dosadila StB a BIS, tedy Praha, aby ve vedení blokovali moravské aktivity. Dostali za to prebendy v brněnském zastupitelstvu i v parlamentu a především ve správních radách a. s.“
To je velmi zajímavá pasáž. Smím se zeptat, zda lze ověřit z nějakého nezávislého zdroje? Moravě fandím. Mám ale bohužel pocit, jako by moravští aktivisté poslední dobou přicházeli s nepodloženými teoriemi, jimiž se snaží vysvětlit neúspěch svého hnutí. Osobně si myslím, že žádná BIS by silné lidové hnutí zastavit nedokázala. Moravská populace prostě v otázce moravanství vychladla spontánně, sama od sebe – snad ze šoku po rozdělení Československa. Nevylučuju, že zpravodajské služby nějak do dění zasahovaly, ale jsou jen jedním z mnoha faktorů, navíc faktorem vedlejším. Píšu to proto, že sdělení typu „Statistický úřad zfalšoval sčítání lidu“ sama o sobě vyvolají akorát tak smích. Je třeba s takovými větami přijít, až když je mohu opravdu dokázat, jinak sebe i kolegy znevěrohodním.
Ale že se otázka moravanství stala pro některé spíše otázkou osobní prestiže než upřímným, altruistickým nadšením, to je pravda. Na jednom fóru jsem dokonce četl, jak nějací mládenci už sestavovali stínovou moravskou vládu (pochopitelně sami obsazovali pomyslné posty). Jako by si hráli v obýváku s vojáčky, jako malí kluci. Z mého pohledu je největší moravská osobnost současnosti Tomáš Kočko, taky má coby moravský patriot velký úspěch před publikem – protože jen nemává vlajkou a nehovoří o funkcích a hraničních kamenech, ale… je prostě šikovný
.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Pane Návštěvníku, zdá se, že vašim pravdám, které píšete ve vašem komentáři, taky až tak nevěříte, jinak by nebyl důvod neuvést celé jméno (a mimochodem stejně vymyšlené – kontrola není možná) popřípadě e-mailovou adresu (zrovna tak vymyšlenou).
Líbí se Vám komentář?
0 
0
http://www.hlasmoravy.eu/2009/10/co-udelat-pro-vlast.html
cituji:
Poznámka redakce (JJM): Podle informací, které pronikly ven z Českého statistického úřadu, byla údajně data z minulého sčítání lidu vyhodnocována tak, že osoba, která sice napsala národnost moravskou, ale mateřský jazyk český, byla započítaná jako by měla národnost českou. Ať už to bylo tak, nebo jinak, v příštím sčítání lidu na to myslete a napište národnost moravská a mateřský jazyk moravský. Ani to ovšem nezaručí, že údaje budou vyhodnoceny podle vašeho přání.
——–
Je tam něco o falšování? Ne, jen spekulace o metodice vyhodnocování dat.
A neúspěch moravského hnutí? V tomto případě jen zbožné přání autora předchozího komentáře, pana Návštěvníka. Já považuji moravské hnutí za úspěšné, kdyby tomu bylo naopak, nebylo by hodné pozornosti a úsilí vloženého do protimoravských komentářů článků na Hlasu Moravy a jinde.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Souhlasím s Vámi. Občas se (zásluhou jiných Moravanů, kteří mi ochotně na mail posílají odkaz-tímto bych jim chtěl poděkovat, protože tím podstatně zlepšují můj mizerný rozhled o aktuálním dění, a to nejen co se týče naší drahé vlasti) dostanu k různým diskusím, kde nějaký Moravan připomene, že Morava a Moravané existují (ač si to někteří nepřejí), a hned se na jeho komentář nabalí několik odpovědí českých šovinistů, omílajících dokola tisíckrát zopakovanou lež o jednom národu a připojujících takové nesmysly, že moravské hnutí je mimo, že v dnešní době nemá místo a tak dále, což jsou opravdu, jak správně říkáte, jen jejich zbožná přání.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Je celkem jedno jestli se k moravské národnosti hlásí o 5,10,15% občanů více či méně. Rozhodující jsou výsledky voleb. Bylo-li ze 60000 členů zastupitelských sborů v České republice zvoleno 30 za stranů moravané, není celkem o čem debatovat.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
a) Vymizení 2/3 Moravanů by šlo teoreticky vysvětlit ochladnutím, jak píše návštěvník, ale kde se proboha ztratili 2/3 Cikánů????
b) Ono výše zmíněné ochladnutí ovšem nebylo až tak samo od sebe, ale bezprostředně navazuje na demolici ČSxR tandeme Vašek,Vlado.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Úbytek (odnárodnění) jednoho milionu Moravanů v letech 1991-2001 je výsledkem dlouhodobého intenzivního masírování obyvatelstva českými respektive pražskými celostátními medii, které obyvatelstvu ČR vnucují názor, že jsou všichni Češi. To je ale v příkrém rozporu s Listinou základních práv a svobod (čl.3), která jakékoli způsoby odnárodnování výslovně zakazuje.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
DODATEK
http://web.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1993/sb01-93.pdf LZPS
http://www.moravak.bloguje.cz/814021-ceska-televize-vs-morava-a-moravsky-narod.php č.25
Líbí se Vám komentář?
0 
0
V tab.1 Struktura obyvatelstva podle národnosti v letech 1921 až 2001 (v%) (ČSÚ- Zjišťování národnosti ve sčítání lidu, domů a bytů v období 1921-2001) je ve sčítání lidu do národnosti české v letech 1991 (94,8%) a 2001 (94,2%) zahrnuta i národnost moravská a národnost slezská. Jak je možné upřít Moravanům a Slezanům národnost, ke které se hlásí, a zahrnout je do národnosti, od níž se svým vyjádřením ve sčítacím archu distancují! To je v příkrém rozporu s Listinou základních práv a svobod, a zřejmě tedy přímo trestný čin. Jak potom chcete důvěřovat Českému statistickému úřadu! (No ovšem, však je také pouze Český, a nikoliv moravský nebo slezský, případně „Státní“)
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Autor přesně vystihl naši situaci. Asi je to už v povaze našeho národa hledět si spíše svého bez ohledu na to, že nejednotou a roztříštěností škodíme celku a tím v konečném důsledku sami sobě.
Mám zkušenost jak ze sportovních, tak z politických a společenských akcí, že všechny končí obvykle tak, že postupně ubývá účastníků, až nakonec zůstane jen ono „zdravé jádro“. Na běžeckých závodech mnozí doběhli do cíle a nevyčkali ani vyhlášení výsledků (v sobotu dopoledne). Každý se rád zúčastnil závodu, ale chtít po někom pomoc s vyznačením trati před závodem, to už bylo příliš troufalé. Když organizátorovi závodu něco nevyšlo (jen proto, že na všechno byl sám), okamžitě se našel dostatečný počet tvrdě kritizujících a posměváčků. Ano, to jsme my, Moravané.
U běžeckých závodů byla jasná neochota, lenost pomoci. Jak je tomu ale u politických akcí? Tady vidím pravdu autora v tom, že mnoho lidí je ochotno dělat jen na tom, co napadne je samé (snad ve snaze vyniknout), jiní by rádi něco dělali, ale krom nápadů už na jejich uvedení do praxe nemají podmínky, jiní hýří nápady s vědomím, že se stejně nic dít nebude, ale jejich okolí je vnímá jako iniciativní jedince.
Zlepšení vidím v nastupujících generacích mladých. Se starými už nikdo nic nenadělá…
Líbí se Vám komentář?
0 
0