Melodické vykročení s Karlovjankami do nového roku.
V polovině ledna posledního roku první dekády třetího tisíciletí přijel pěvecký soubor Karlovjanky z Velkých Karlovic potěšit svým zpěvem obyvatele Domova seniorů do Rožnova pod Radhoštěm. Zcela zaplněná velká jídelna se zaujetím sledovala jejich písničky, také verše lidové básnířky Marie Chovanečkové, i vyprávění o lidových vánočních zvycích ve Velkých Karlovicích.
Karlovjanky zpívaly o tom, jak v Karlovicách na pavlači vysedávají pěkní chlapci, každý z nich pozná to své děvče podle červeného šátečku a zeleného věnečku. Byla to také balada o tom jak Pánbůh při podarování jednotlivých krajů na Valašsku šetřil hmotnými statky, ne však krásou.
Půvabné bývaly Vánoce ve Velkých Karlovicích, když se ještě dodržovaly lidové zvyky. Hospodyně prostřela na stůl krásně vyšívaný ubrus na který položila bochník chleba. K vánočnímu čarování patřil i ozdobený stromeček, zavěšoval se nad stůl, protože bylo v dřevěné chaloupce málo místa. První svíčka se na něm rozsvěcovala ve stejný čas, kdy navečer vyšla první hvězda.
Když chodili Karlovjané po koledě, než došli z jednoho údolí do druhého, skládali cestou koledu, aby její slova trefně pasovala na navštíveného.
Karlovjanky zazpívaly také halekačky a hečené, kterými na sebe pasáčci povolávali z kopce na kopec přes údolí.
Pěvecký kroužek existuje v Karlovicích odnepaměti. Už na přelomu 20. století si velcí gazdové najímali zpěvačky, aby hečély na dožaté. Po roce 1945 objevil zpěvačky s dobrými hlasy učitel Zdeněk Kašpar ze souboru Jasénka, pak je vedla výborná altistka učitelka Zdeňka Škarpicová, po ní převzala soubor Karlovjanek paní Helena Mičkalová.
„Letos už to je 66 roků, co Karlovjanky zpívají,“ řekla Ing. Jitka Ryplová. „Nejstarší mezi námi je paní Jiřinka Bolfová, má 80 roků. Než se po karlovských údolích posbíráme k vystoupení, najedeme třeba 30 – 60 km, to podle toho jestli objíždíme všechny údolí, nebo jestli některá ze zpěvaček chybí pro nemoc takže to její údolí vynecháme. Ve Velkých Karlovicích máme pořád Vánoce, je to vánoční krajina. Dokonce i na obecním vánočním stromě zůstávají baňky a světla pořád, ani v létě se nesundávají. A když přijdou další Vánoce, je strom k jejich oslavě připravený. Co se našeho zpívání týká – Karlovjanky určitě přetrvají. Zpíváme stále, máme ze zpěvu radost. A radost i z toho, že náš zpěv přináší radost jiným.“
S písničkami Karlovkanek to bylo v rožnovském Domově seniorů pěkné a melodické vykročení do dalšího roku.
Ukládám ...