Vše co prochází vývojem prochází také změnami, které můžou být podle charakteru ( ale také podle dopadu ) považovány za evoluční, případně revoluční. Evoluční změny mají charakter samovolný, není u nich zjevný cíl, naproti tomu změny revoluční jsou podmíněny vůlí změnit současný stav směrem k dosažení cíle – jiného stavu. Revoluční změny jsou tedy vyvolány aktivním působením s vědomím existence cíle, kterého má být dosaženo.
Lidé mají v povaze nechávat vývoj na evoluci, pokud je jejich životní komfort dostatečně dobrý, nebo i jen snesitelný, těžko se přimějí nejen k přemýšlení nad čímkoliv, ale také k jakékoliv aktivní účasti na organizaci společnosti. Koneckonců je to zřejmé ze současné politické situace. Lidé se mají ještě pořád dost dobře, než aby se aktivně zapojili do nastartování procesu změn k lepšímu, zmůžou se jedině na nějaké brblání.
Není jich sice mnoho, ale existují také lidé, kteří se odlišují od většiny v tom, že přemýšlejí dopředu, snaží se průběžně analyzovat současný stav a hledat budoucí řešení dnešních problémů. Výstupy jsou pak v podobě občanských sdružení, politických stran a jejich programových cílů, případně dalších dokumentů, osvětovém působení na obecný lid atd. Programové cíle politických stran jsou jakousi nabídkou, která se dá realizovat jen za podpory dostatečného počtu lidí – voličů. Opět se nám tu objevuje potřeba vůle dosáhnout cíle, jde tedy o změny, které mají povahu revoluční, přestože vždycky nemusí znamenat obrat o sto osmdesát stupňů. To jenom na úvod.
Chci se zmínit o něčem, co se na první pohled jeví od politiky vzdálené a bezvýznamné. Je snad každému jasné, že celostátní média nerespektují spisovný jazyk, že preferují jazykové zvyklosti, které jsou na Moravě vnímány jako cizí. Jinými slovy, veřejnoprávní média vysílají za peníze všech poplatníků jen pro určitou skupinu. O tom, kam tyto skutečnosti zapadají, jaký mají cíl, už jsme četli mnohokrát a nechci to znova opakovat.
V situaci, kdy český jazyk opouští podobu danou pravidly spisovného jazyka, se dá snaha Ústavu jazyka moravského – definovat základ a směr vývoje spisovné moravštiny, která by reflektovala přirozený jazyk obyvatel Moravy – akceptovat jako správná. Aktuální stav vývoje spisovné moravštiny je pravidelně zveřejňován v dokumentu Slovník spisovné moravštiny, který vydává ÚJM. Včera vyšla na veřejnost aktualizace, která obsahuje první významný počin v odklonu od pravidel spisovné češtiny, vyjmutí kroužkovaného ů z psaného projevu ve spisovné moravštině.
Pochopitelně, jako každá změna má své kritiky, pochybovače, pomlouvače a pošklebovače. Ale vzhledem k charakteru – je to změna revoluční – osvojení této změny si vyžádá aktivní účast píšících autorů, každý má pochopitelně možnost volby nadále psát podle pravidel pravopisu českého, nebo moravského. Mimochodem, není se čeho obávat, dospělé nekontroluje žádný pan učitel, který známkuje co je správně a co ne, ten kdo to zkouší má zcela jinou motivaci než se starat o kulturu psaného projevu, nebo naše vzdělání. A vzpomeňte si: Když nevíte proč se co děje, ptejte se, komu to prospěje.
Ukládám ...
ešče zrušit blbé Y a bude to špicové!!!
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Mám za to, že všichni kol Rusové,Slováci je mají,takže bych tak revoluční nebyl, ale zrušil bych vyjmenovaná slova. Otázka chceme-li psát místo Ti místo Ty a Ťi místo Ti ????
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Ani já bych „y“ nerušil, je dúležité pro odlišení významu některých slov (např. být x bít). Ale velice se mi líbí pravidlo spisovné moravštiny o zrušení „ů.“ Toto totiž k odlišení významu slov nijak neslouží, je tudíž zcela zbytečné.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Když nevíte proč se co děje, ptejte se, komu to prospěje
Kroužkované ů má v českém jazyce své opodstatnění, v moravském jazyce bylo cizím prvkem. Nebyla jsem příznivcem vytváření spisovného moravského jazyka, ale mám dnes již jiný pohled a začalo mě to zajímat. Jsem zvědava, jak ÚJM naloží s psaním mně a mě. Myslím, že je to také nadbytečné, ale nejsem jazykovědec a myslím, že názor laika sem nepatří.
Jenom v duchu nadpisu, který jsem si vypůjčila z článku si myslím, že pokud by to bylo pro jazykovědu schůdné mít pouze tvar mě, prospělo by to mnohým z nás, kteří se uprostřed psaní zastaví a musejí si uvědomit pravidlo, a pak to teprve mohou správně napsat. Je přece rychlá doba.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Názory laikú mohou být užitečné a podnětné. Předpokládám, že váš návrh na zjednodušení psaní zájmena mně/mě projde diskusí v okruhu zainteresovaných osob. Osobně váš návrh podpořím, i když je možné, že se najdou závažné dúvody pro zachování obou podob.
Líbí se Vám komentář?
0 
0
Možú-li být názory laikú podnětné, dovolte mně, abych se aj já k této problematice vyjádřil: je pravda, že z hlediska výslovnosti néni mezi mně/mě žádný rozdíl, podobně jako v případu ú/ů. Přesto bych se však spíše přiklonil k zachování obouch podob-v psaném projevu opodstatnění mají (odlišení pádú), na rozdíl od ú/ů, které jsou aj v psaném projevu jen zbytečnou „kosmetickou“ úpravou.
Líbí se Vám komentář?
0 
0