Několik výpisků

Několik výpisků z knihy o Janáčkovi – autor Jindřich Uher (vydal Český spisovatel v roce 1993)

str. 217: Janáček promluvil k nám první po moravsku – a toho jsme z jeviště dosud neslyšeli. (Lidové noviny)

str. 223: Zdeněk Nejedlý o Janáčkovi: „Janáček má na zřeteli cíle nejen umělecké, ale právě separatistické.“

str. 224: Byl jsem pro ně jednou provždy primitiv, folklorista, konzervativní moravský separatista…

„V Praze není potřeby, aby se kdo s Její pastorkyní namáhal, tam se jinak rozhoduje, koho pustit výš na výsluní a koho ne.“

str. 225: Karel Kovařovic o Její Pastorkyni:  „Je to podivná směs snahy po docela nové „novosti“ s krajním primitivismem…“

str. 228: Nejedlý: „Co je v Preissové Pastorkyni moravského? Mimo kroje a trochu špatného dialektu vlastně nic.“

str. 239: Janáček o pražské Akademii: „Cenu Její pastorkyni nepřiřkli, tu dostal Novákův Karlštejn, ale nějakou tu korunu se zřejmě rozhodli na Moravu pustit, pěkně-li o ni ovšem poprosím… Hodil jsem jim čestný diplom pod nohy.“

str. 258: Janáčkovy šedesátiny. V Praze vyšel Almanach českých divadel pro rok 1914, v němž bylo vzpomenuto řady jubilejí: devadesát let od narození Bedřicha Smetany, čtyřicet let od úmrtí Viléma Blodka, ale také třeba čtyřicátin skladatele Bradáče a Oskara Nedbala. O Janáčkovi ani slovo …

str. 260: (V červnu 1914) Janáčka nejvíce mrzelo, že sešlo z velkého Moravského dne…

str. 308: Karel Čapek o Janáčkovi: „Je o šestatřicet let starší než já, a hle – jak svěže, bytře, neúnavně hovoří! Vždyť tento starý moravský hudební skladatel je mi bližší než leckterý můj pražský vrstevník.“

str. 322: „Což kdyby ti pražští drvoštěpi byli tak slyšeli úsudek Rollandův…“ povzdechl si Janáček. (Romain Rolland se chystal psát o Janáčkovi studii.)

str. 336: V Luhačovicích: „Vidím tu jen samé zbohatlíky, šaty věšejí na sebe co den jiné.“

str. 337: (Přítelkyni) Kamile radil: „Rudimu nějak vymluv, aby do toho komunistického tělocvičného spolku nechodil. Nic dobrého tam neuslyší …“

V sedmadvacátém roce Janáček veřejně vystoupil z národně demokratické strany.

str. 287: Roku 1924 došlo k provedení Pastorkyně v Berlíně, Janáček je tu už potřetí. Prodávají se zde dokonce tlusté doutníky Jenůfa.

str. 288: Touto třetí cestou do Berlína se Janáček stává světově známým. Po třech letech ho jmenuje Pruská královská akademie věd svým řádným členem.

str. 288: V Belgii téhož roku obdržel od krále Rytířský řád.

str. 326: První čestný doktor Masarykovy univerzity v Brně.

str. 332: Někteří světoví dirigenti sklonku XX. století již staví Janáčka vedle Mozarta, Wagnera a Verdiho jako čtvrtého největšího světového operního skladatele!