Svědectví

Svědectví z radničního průchodu

Mnozí se zřejmě naivně domnívají, že pamatuji hluboký středověk, že bych mohl podat osobní svědectví ve věci ohnuté fiály na portálu staré brněnské radnice, tu měl údajně poškodit stavitel ze msty, že jej radní ošidili na honoráři.

 Nepamatuji keltské kmeny Kotinů, kdysi osídlujících Moravu východních to sousedů Bójů z České kotliny, po nichž se tato země příležitostně nazývá Bohemií. Ani o germánských Kvádech, co následovali Kelty, neznám nic ani z doslechu..

 A bohužel ani o Sámově říši a říši moravských králů. Vždyť ještě nebylo ani Brno. Mojmírovští panovníci pokračovatelé Sámovi vládci Velké Moravy sídlili ve Znojmě. Fresky v tamnější rotundě by mohly vypovědět daleko více nežli já. O tom, jak Češi, tenkrát si tak ještě neříkali, nabídli moravskému králi Rostislavovi svoji zemi jako léno hledajíce u něj ochranu před Germány (Opravdu nebýt Velké Moravy nikdy by nemohlo být české koruny) a dostali jeho syna Bořivoje jako místokrále. Tyto fresky jsou zatím jediným svědkem, který by mohl doplnit naši představu politického vakua mezi posledními Mojmírovci a Břetislavem I.. Jeho dobytí Moravy mohlo být na pozvání vlastní moravské šlechty, jakožto dědice původní dynastie, a s moravským vojskem, i útěkem z Čech potácejících se v politické krizi, v jejímž důsledku se sami de jure svobodné prohlásily za říšské léno. Takže vlastně nešlo ani tak o dobytí či osvobození z venku ale znovusjednocení země do té doby částečně pod polskou dílem uherskou nadvládou, zevnitř.

 Fresky dal vymalovat Břetislav I. zobrazují tři oráče Konstantina, Metoděje a Rostislava a poselstvo, jež králi přináší českou kotlinu jako léno. Až jejím přemalováním vznikl mýtus o bájném Přemyslu Oráči vladykovi ze Stadic.

 Mám-li vyprávět sám za sebe, podat vlastní svědectví, měl bych začít roku 1608 za vlády Rudolfa II., nyní jsem se špatně vyjádřil, on v Praze sice v Čechách vládl po další tři roky, ale na Moravě právě vládu ztratil. Tehdy Uhry s Moravou vytvořily koalici proti Rudolfu II., kterého chtěly donutit k abdikaci ve prospěch jeho bratra Matyáše. Spojenci očekávali připojení Čech, ty ale císaře podržely, za čež si vynutily vydání Rudolfova majestátu zaručujícího v Čechách náboženskou svobodu. Císař se pokusil českým stavům pomstít a pozval do Čech žoldnéře z Pasova, neuspěl a abdikoval.

 Jenže to již tři roky vládl na Moravě jeho bratr Matyáš, u příležitosti jeho korunovace se razili brněnské groše s matyášovým M na aversu, letopočtem 1608 a orlicí na rubové straně. Repliku si můžete koupit i dnes a to v mojí bezprostřední blízkosti. Mne tehdy dostalo Brno právě toho roku při příležitosti Matyášovy korunovace. Od té doby visím v průchodu jako němý svědek pohnutých událostí nezávislosti Moravy na Praze. Vyprávějí se o mně legendy, říkají mi Brněnský drak, jsem symbolem města, ale spíše bych měl být symbolem svobody celé moravské země a moravského národa….