Během tohoto měsíce se stala spousta věcí, těžko odhadnout, jak se některé, ty dúležité, vyvinou.
Nešťastné počasí, které opakovaně vyvolalo povodně, nejhorší na severní Moravě, český stát sice slíbil pomoc, ale jak dalece bude účinná, to se uvidí. Tradičně to nejspíš bude nějaká almužna, na systémová řešení nebudou peníze, výmluvy už jsme slyšeli.
Předvolební divadlo velkých stran pokračuje, nevím už jak dávno se někdo z nich pokusil získat voliče tím, že by ukázal, že je lepší než kokurence, lži, zastrašování státním dluhem (ovšem, o tom, že celý svět dluží jen sám sobě, se nedovíme), rozeštvávání lidí rúznými obviněními sociálně slabých (nemohou se účinně bránit), pozitivním rasizmem (víme o čem je řeč) atd. atd. Skutečnou perlou bylo rozeslání složenek k zaplacení podílu na státním dluhu občanúm tohoto státu. Tato předvolební legrace stála minimálně jednu osobu život, asi to ještě nestačí, jede se dál.
Řecká krize vyvolala mnoho rozporuplných názorú, nicméně ale, a asi se mnou budete souhlasit, názor, že pomoc EU svým členúm by měla byt take podmíněna nějakými opatřeními ze strany příjemce, je namístě. Vúbec by nebylo na škodu, kdyby EU vydala dokument, který by formuloval doporučení jaký počet státních zaměstnancú je pro stát s určitým výkonem ekonomiky optimální, a tím podmiňovat například budoucí finanční pomoc.
Německo a Francie, lídři integračního procesu EU, jen s obtížemi nalézali a nalézají společnou řeč, obavy, že Německo uteče z měnové unie eura ke své státní měně, marce, a zpúsobí tím rozvrat, nejsou ani dnes ještě definitivně zažehnány.
Za této situace není divu, že euro čelí nájezdúm finančních spekulantú, kteří, a jak jinak, chtějí pochopitelně především vytěžit co se dá, osud Evropy je nezajímá, někteří dokonce tvrdí, že je to dúsledek neshod frakcí skupiny, která usiluje o světovládu.
Hlas Moravy byl několikrát na dobu řádově hodin nepřístupný, zatím nemám dost informací abych mohl cokoliv odpovědně prohlásit. Može jít o opakované havárie technických zařízení, nebo ataky hakerú.
Ukládám ...