Dúvěřuji

Dúvěřuji naší nové vládě v tom smyslu, že očekávám že naplní vše, co se od ní dá očekávat. Zdúrazňuji: co se dá očekávat.

Jeden ze sloganú posledních dnú říká, že Češi volili svobodu. Ano, a skutečně očekávám, že Češi dostanou svobody přesně tolik, kolik si budou moct dovolit podle stavu svého bankovního konta. Pro ty schopné vytěžovat peníze z prostředí ještě víc svobody pro další zvýšení výkonú (za podpory nových zákonú) – zaslouží si to, táhnou přece ekonomiku tohoto státu. Ti, kteří si mysleli, že budou mít taky příležitost těžit víc než ostatní a proto volili pravicové strany, budou mít víc svobody zaplakat nad svým osudem – chytili se na plané sliby, nikdo jim ze svých právoplatných ziskú nedá ani ň.

A pro ty málo schopné svobodu větší dřiny za utahování opaskú až do doby, kdy už nebudou vhodní k vykořisťování, ztratí možnost přístupu k penězúm, ale povinné platby jim nikdo neodpustí, po vyčerpání osobních finančních rezerv a následném postoupení majetku věřitelúm, svobodnou volbu jít do vězení pro dlužníky. Dnes to sice tak nevypadá, ale čtyři roky jsou dlouhá doba a směr budoucího vývoje společnosti je zjevný.

Dalším oblíbeným sloganem je cosi o projídání budoucnosti v souvislosti s opatřeními k zabránění skluzu České republiky na řeckou cestu k bankrotu. Holt, když je nedostatek volných peněz, dají se nějaké vždycky vzít obyvatelstvu, jenom je potřeba najít vhodný slogan a to se povedlo. Ovšem, hodnoty, které společnost vyprodukuje, končí v podobě peněz na kontech, na které vláda nedosáhne – to jsou ty peníze, které jsme údajně projedli sobě a svým potomkúm, a bylo by nezákonné pokusit se tyto peníze vrátit zpět do systému směny peněz, práce a zboží . Takže tak.

O planých slibech vytváření nových pracovních míst už ani není třeba mluvit, slyšeli jsme je tolikrát a opakují se s přibývajícími lety neustále, ale skutek utek. Že by bylo možné za současnosti vytvořit nějaká pracovní místa, tomu by nevěřila ani moje babička. Tato republika není schopná nabídnout světu nic jedinečného a dobrého, za co by svět chtěl zaplatit, protože to nikdo jiný neumí vyrobit. A nastartovat hospodářský rúst tím, že se obyvatelstvu ztíží přístup ke zdrojúm pro udržení života? Jako že budou víc kmitat, aby neumřeli hlady? V historii by se našlo dost informací o tom, že to nemože fungovat, eskalující represe vúči obyvatelúm vedly vždy jen k revolucím, ale ne k hospodářskému rústu.