Čeština je skutečně krásný a bohatý jazyk, ale ani ona se nedokáže vyhnout jazykově nejednoznačným výrazúm jako rozlišit obyvatele území, státní příslušnost od národnosti.
Jsou vyjímky, kdy si člověk nesplete Brita s Angličanem, Belgičana s Vlámem, ale co Katalánec versus Španěl, Katálánec má bezesporu španělskou státní příslušnost nikoliv však národnost.
U nás v centrální Evropě je to ještě složitější, ale to až od nějakého 19., 20. století, do té doby existovalo jediné kritérium příslušnost k zemi, tedy Češi a Moravané, tato identita byla dozajista primární ve vztahu k soustátí Koruny české nebo rakouskému mocnářství, Lužický Srb byl prostě Lužickým Srbem a nikoli Čechem, přestože oboje Lužice do Koruny české přináležely.
V 19. století došlo ke vzniku německého národa, dokonce byla zjevná snaha považovat za Němce i Rakušany, na to reagovali Češi a Moravané těsnějším spojenectvím, údajně tehdy zanikly tzv. zemské národy a vznikl jeden novodobý státotvorný český národ. Navíc se nám situace komplikuje vytvořením státu s poněkud matoucím a nepříliš šťastným názvem Česká republika. Mimochodem jeho tvúrci v Saint-Germainské smlouvě se prozízavě neodvolávali na nějaký český národ, ale mluvili o obyvatelích Čech, Moravy, části Slezska …
Kdo je tedy Čech? Može to být obyvatel Čech ale i ČR. Co se týče českého národa, hovořilo se tu o dvou. Ten první je vymezen historickým územím Čech tedy České kotliny, legendou o praotci Čechovi o raných Přemyslovcích a svatém Václavovi i dalšími českými svatými a také heraldickým symbolem dvouocasým královským lvem. Ten druhý by byl definován poměrně uměle vytvořeným českým jazykem a vlastně ničím jiným, jazykem, který lze stejně dobře a oprávněně nazývat česko-moravským a vlastně i národ by bylo možné nazývat českomoravským.
Zmíněné atributy českého národa jsou pro Moravu irelevantní, ani bájní Přemyslovci dokonce ani svatý Václav vládnoucí pouze a pouze Čechám se jí netýkají. A královský lev? Přemyslovská knížata jej neznala až králové, to měl ale pouze jednoduchý chvost, zdvojení pochází někdy z časú Lucemburkú (rovněž měli podobného vlastního lva v erbu). Již od dob prvních českých králú, za Lucemburkú zvlášť patrno, byla na Čechách ( nikoli českém králi ) Morava nezávislým markrabstvím. Nic z těchto by tedy nemohlo být tedy použitelné pro onen novodobý český národ. Ale ony všechny přežily dodnes, stále jsou živé, jak tehdy mohli zemští Češi zaniknout? Lidé se zřejmě nezávisle na sobě hlásí k oběma národúm a žádný sčítací komisař to nedokáže odlišit, navíc spousta respondentú mu tam píše státní příslušnost.
A Moravané, ti byli vždy zemským národem a rozhodně nezanikli. Koneckoncú Petr Bezruč viděl „Slezskou Ostravu národa moravského, a to ještě počátkem 20. století. Rozhodně se nerozpustili v nějakém univerzálním národě, zvláště pokud v něm nezmizeli ani všichni zemští Češi.
Ukládám ...