Návštěva z NISE u Moravanů.
Kolik občanů v Češské republice si uvědomuje, že pojem „nacionalismus“ neznamená totéž, co „nacismus“? Kolik občanů ví, že odpovídajícím výrazem pro „nacionalismus“ je v naší mateřštině „vlastenectví“ nebo „národovectví“? Zatímco sdělovací prostředky i různí nejvyšší představitelé Češské republiky se při různých příležitostech zaklínají svým českým vlastenectvím, každou zmínku o moravském vlastenectví hbitě přetvoří na pokus o vyvolání nacionalistických nálad nezodpovědnými jedinci. Dobře vědí, že občané si pojem vlastenectví spojují s něčím správným , přínosným a společnosti prospěšným, zatím co nacionalismus s čímsi nebezpečným, záporným, odsouzeníhodným, narušujícím jejich jistoty. Při tom vlastenectví a nacionalismus znamenají jedno a totéž.
Nacionalismus začal hrát důležitou roli v evropské historii už koncem 18. století. Dnes jsme přesvědčováni, že nacionalismus svoji roli dohrál, je dávno překonaný, křísit jej by byl krokem zpět. Proces sebeurčení národů už skončil. Fakt, že po celé Evropě sílí snaha takzvaných nestátních malých národů a národností po uznání a zrovnoprávnění s národy, kterým se v minulosti podařilo (mnohdy na úkor jiných národů) vytvořit současné evropské státní útvary, však svědčí o něčem jiném. I struktury Evropské unie dávají najevo, že nacionalismus – národovectví není překonanou záležitostí, že je i dnes živý a vyjadřuje touhu početných skupin obyvatelstva z různých evropských oblastí zabránit snahám o likvidaci jakéhokoli povědomí o existenci, historii a kultuře nestátních národů. Dějiny přitom dostatečně jasně ukazují, že národy dokáží udržovat svoji existenci relativně dlouho – na rozdíl od státních útvarů, které dnes na mapě Evropy jsou, nebyly tam ale včera a zítra už tam být opět nemusí.
Zatímco v mnohých současných evropských státech je věnována pozornost zájmům všech národů a národností ve státě žijícím a různorodosti národnostního smýšlení občanů je přikládán přínosný význam, v řadě jiných států je taková různorodost pokládána za nevhodnou a nebezpečnou, dokonce i protizákonnou. Vlastenecká hnutí v různých evropských státech proto mají různé podmínky pro svou existenci, různý prostor pro propagaci svých cílů a programu. V části Evropy vládnoucí orgány spolupracují s vlasteneckými organizacemi a využívají spolupráce k zajišťování stability společnosti. V jiných částech se uchylují vládnoucí vrstvy k zesměšňování národoveckých myšlenek odlišných od státních směrnic a trpí se zjevnou nechutí existenci nacionalistických hnutí jen kvůli nátěru „demokratičnosti“ režimu. V některých státech jsou taková hnutí dokonce postavena mimo zákon. Češskou republiku s jejím postojem k jiným národům nebo národnostem, žijícím v hranicích státu, nechť si každý zařadí sám.
Vedení politické strany Moravané uvítalo ohlášení návštěvy koordinátora projektu NISE z Evropské unie v brněnském sídle strany. A to i proto, že jsou k dispozici zprávy od různých celoevropských orgánů, jak často zkresleně jsou podávány z české strany informace o postavení Moravy resp. Moravského Slezska v rámci ČR. Zoufalé snahy Moravanů o udržení historie a kultury Moravy, kořenů moravského národa, jsou nezřídka pracovníky státních orgánů Češské republiky vydávány ve strukturách EU za bezvýznamné a neopodstatněné, za snahu několika jedinců získat si pozornost veřejnosti.
Organizace NISE (národnostní hnutí a vzájemnost jejich struktur v Evropě) – National movements and Intermediary Structures in Europe – sídlí v Antverpách v Belgickém království. Cílem projektu NISE je odstranění nedostatků ve vzájemné informovanosti národnostních evropských hnutí, zlepšení současné situace sběrem, tříděním, zařazováním, hledáním souvislostí a poskytováním informací o národnostních hnutí z historického a zeměpisného hlediska. V Antverpách je zřízen prostorný archiv pro uložení dokumentace z činnosti národnostních politických stran a hnutí, kam je možno bezplatně přesunout archiválie, pokud národnostní subjekt nemá možnost vlastních prostor a vlastních prostředků k udržování a doplňování archivu. Archiv zajišťuje svobodný přístup všem zájemcům – vědcům, mediálním pracovníkům, veřejnosti – a umožňuje tak studium provázanosti politických a kulturních vztahů mezi všemi evropskými národy. NISE spolupracuje i s Evropskou svobodnou aliancí EFA (European Free Alliance). Politická strana Moravané je spolu s ostatními evropskými subjekty, zastupujícími politicky zájmy nestátních národů, kolektivním členem této celoevropské politické strany. EFA pak může na základě doporučení NISE poskytnout svým členům finanční výpomoc, vázanou na archivní činnost.
Ve čtvrtek 25. listopadu 2010 přijeli do Brna koordinátor NISE pan Luc Boeva a paní Elly Broes. Návštěvu přijali místopředsedové strany Moravané Milan Trnka a Zdeněk Zbožínek. Prvním přáním návštěvníků po přivítání na železničním Hlavním nádraží bylo shlédnout sekretariát strany a archiv na sekretariátu uložený. Samotný sekretariát musel v evropských úřednicích zanechat „velkolepý dojem“. Za všechen komentář poslouží jejich žádost, abychom je informovali, až budou místnosti v domě na Solniční číslo 8 v Brně v lepším stavu. Stropy a stěny nesoucí i po obětavém vymalování místností našimi příznivci z Mladých Moravanů stopy z vyplavení odpadními vodami z potrubí ve vyšším patře, rozpadající se nábytek, prostě následky dlouholetého nezájmu o stav sekretariátu, nedělá dobrou náladu žádnému z návštěvníků. Lepší dojem přinesla prohlídka uložených archivních materiálů – alespoň ze slov návštěvníků tak vyplynulo. Přímo na sekretariátu pak byly zodpovězeny jednak odborné otázky, týkající se zabezpečení archivu, přístupu k němu, fungování archivní a skartační komise, jednak otázky, týkající se historie promoravských iniciativ od roku 1968 až po současnost. Samozřejmě, že se hosté z Bruselu jen těžko orientovali v množství změn názvů různých uskupení od roku 1990 po rok 2006, kdy došlo k vytvoření jednotné politické strany Moravané. Znovu vyvstala potřeba francouzsky nebo lépe anglicky psané informační brožury, popisující dějiny Moravy, snahy Moravanů o uznání národnostních a zemských práv, vznik, cíle, program a vývoj promoravských iniciativ od roku 1968 dodnes. Množství dezinformací, polopravd ale i vyložených lží, které jsou úředníkům EU oficiálně dodávány je vskutku zarážející – o skutečném běhu událostí se nemají prakticky jak dozvědět.
Ve výměně informací se pokračovalo i během oběda a po něm. Hosté si pečlivě fotograficky zdokumentovali jak samotný sekretariát, tak složky archivu, způsob jejich uložení a samotnou budovu Solniční 8. Dohodli jsme se na zaslání informací, které nebylo možno na místě poskytnout (například přehled volebních letáků a plakátů bývalé Moravské demokratické strany a bývalého HSMS), byl dohodnut způsob další spolupráce. V odpoledních hodinách si hosté prohlédli historický střed Brna a večer jsme je doprovodili na Hlavní nádraží. Velký dík patří tlumočníkům, kteří se postupně vystřídali během dne v práci – slečně Zbožínkové, panu Pazourovi a panu Kozlovi.
Využívám této příležitosti k výzvě všem našim členům a příznivcům: sekretariát strany má k dispozici řadu materiálů z činnosti bývalých pomoravských politických stran a občanských hnutí. Jsme si však vědomi, že je to jen zlomek dokladů, že daleko větší množství fotografií, plakátů, letáků, výstřižků z novin, nahrávek, atd. vlastníte ve svých soukromých archivech. Nejde o to, abychom po Vás loudili předání této dokumentace do archivu strany Moravané (při současném stavu sekretariátu by to ani nebylo možné). Ale budete-li ochotni, uvědomte nás, jaké materiály se u Vás nachází a zda by jste byli ochotni případně je zapůjčit k okopírování. Bylo by škoda, kdyby se mnohdy unikátní doklady staly časem potravou pro spalovny.
Ukládám ...