O tom, že problémy, kterými se naše strana ve svém programu zabývá, jsou pro společnost skutečně zásadní, svědčí tento článek pana Karla Mičánka z Jeseníku, který byl otištěn 20. září 2011 v Jesenickém týdeníku.
Jak budeme žít za pár let?
V Jeseníku bydlím již přes 40 let, mohl bych se proto považovat za starousedlíka. Jeseník a hory okolo mám velmi rád, nikdy jsem nelitoval, že jsem se před lety rozhodl právě pro Jeseník. Přesto ale, možná právě proto, že mám Jeseník rád, se v posledních letech zamýšlím nad budoucností našeho města.
Když jsem se do města koncem šedesátých let přistěhoval z Ostravy, byla ve městě jedna banka – Česká spořitelna – 4 hotely, asi 8 restaurací, žádná herna, 3 textilky, 5 průmyslových podniků, na kopci státní lázně, dále mlékárenský závod s výrobnou sýrů, jatka, velká pekárna a v okolí několik fungujících zemědělských družstev a státních statků. Do města se pravidelně stěhovali lidé i ze vzdálených míst za dobrou prací a velmi dobrým životním prostředím a vynikajícím sportovním zázemím.
A jak to vypadá dnes?
Je nepopiratelné, že vzhled města se změnil k lepšímu. Oprýskané fasády zmizely, domy jsou opravené, většina paneláků zmodernizovaných, máme nové náměstí, lepší silnice, moderní nemocnici.
Máme ale taky nespočet heren, asi 5 bank, možná 20 či 30 hospod, 4 supermarkety, ale bohužel velmi málo pracovních příležitostí. Textilky skončily, podobně jatka i mlékárna. Veškeré mléko od místních zemědělců se vozí mnohdy stovky kilometrů do vzdálených mlékáren, podobně je to se skotem na jatka. Zbylé průmyslové podniky sice fungují, ale s omezeným počtem pracovníků a podstatně nižším výkonem. Malé obchody se vytrácejí. Zemědělské družstvo sice existuje, ale živoří. Neobdělaných polí přibývá, louky postupně zarůstají pýrem a lebedou. Nezaměstnanost se pohybuje již nějakou dobu kolem 20 %.
Mladí lidé houfně odcházejí do větších mět za prací, cestovní ruch se sice výrazně oživil, ale určitě nedokáže nezaměstnanost zásadně snížit. Vysokoškolák, který se po studiu vrátí do Jeseníku, je velkou výjimkou.
Vláda si naše problémy pravděpodobně neuvědomuje a naopak řadu činností centralizuje, čímž mizí další pracovní místa. Tento krok je zcela jistě nerentabilní, mzdy v krajských městech, případě Praze jsou výrazně vyšší ve srovnání s místní úrovní, a podpora v nezaměstnanosti také něco stojí.
Jak se z toho dostat?
Jednoznačně výraznou podporou místní produkce. Je s podivem, že přes výrazné zdražení přepravného se stále vyplácí spoustu komodit vozit přes kopce. Opravdu nemám rád termín dotace, ale pokud bychom například porovnali vyšší provozní náklady místní mlékárny a jatek s náklady na nezaměstnanné, určitě by bylo rentabilnější podporovat výrobu než nezaměstnané. A jak by to pomohlo místním zemědělcům.
Před lety bylo běžné, že některé profese státních zaměstnanců dostávaly tzv. pohraniční příspěvek, a tak nebyl problém mít i na malém městě kvalitní učitele a lékaře. Možná by stálo za úvahu něco podobného znovu zavést.
Proč v čase internetu vláda i velké firmy vše centralizují, umíst’ují do Prahy, případně do krajských měst? Vždyť náklady na pracovní sílu jsou v oblastech s nižší nezaměstnaností výrazně nižší, podobně i provozní náklady kanceláří. Co brání tomu, aby některá z odloučených pracovišť ministerstva byla na malém městě? Republika přece není tak veliká, z každého koutu naší země se nejdéle za 4 hodiny dojede do Prahy. Před čase jsem četl v nějakých cizích novinách, že snad v Irsku v nějaké zastrčené vesnici připravují letenky pro všechna letiště. Vždyť internet nám to dne vše velmi zjednodušuje. Ale skutečnost je taková, že dnes i dodavatelé energií ruší zastoupení v malých městech. Občane, pomož si sám.
Vláda by měla jít příkladem, ale opak je pravdou. Viz připravované generální finanční ředitelství, případně centrální pracovní úřad, rušení policejních služeben, malých pošt a podobně. Jaké úspory tím budou dosaženy a o kolik pracovních míst přijdou malá města? Kde propuštění pracovníci najdou práci? Uvažuje vláda, že některé z nových centrálních úřadů umístí někde na malém městě?
Představitelé města pravidelně takřka v každém volebním období vymýšlejí, či nechávají zpracovávat koncepce rozvoje podnikání v naší oblasti, ale tato snaha má nepatrný výsledek.
Zcela jistě by pomohl celorepublikový model pomoci zaostávajícím oblastem včetně daňových a jiných úlev. Každý podnikatel si rozmyslí, zda by se mu nevyplatilo podnikat v místě s výrazně výhodnějšími pdmínkami, což by bylo ku prospěchu nejen města a celé oblasti, ale i státu. Času již mnoho není, za pár let pravděpodobně budou rozdíly mezi oblastmi mnohem větší a pak opravdu bude na pomoc pozdě.
Uvažuje o něčem podobném naše vláda? Velmi o tom pochybuji, spíše bych čekal odpověď, že podobný systém místních zvýhodnění není v rámci Evropské unie možný. Pak se ale musím ptát, k čemu máme vládu, které nevadí, že v naší zemi přibývá oblastí s neúměrně vysokou nezaměstnaností. Snad si nikdo ve vládě opravdu nemyslí, že nízká nezaměstnanost v Praze je dána hlavně tím, že jsou tam soustředěni ti nejlepší a nejchytřejší lidé z celé republiky.
K čemu máme ministerstvo pro místní rozvoj?
Jak opravdu pomáhá rozvoji pohraničí? Ví vůbec ministr a jeho podřízení, s jakými problémy lidé na venkově žijí? Na webových stránkách ministerstva si mohu přečíst rozsáhlý koncepční materiál, který však má ke skutečným problémům oblasti hodně daleko.
Před lety v podniku, kde jsem pracoval, platilo heslo: Nic není nemožné, když je společná vůle, tak jde všechno.
Velmi by mne potěšilo, kdyby si vláda vzala toto heslo k srdci, dosud se zdá, že pro samé vnitřní rozepře a tahanice ministrům na opravdovou práci moc času nezbývá. Podobně skeptický jsem i k poslancům zastupujícím náš kraj a oblast, když vidím, jak parlament pracuje.
Tak snad by se do věci měli obout více představitelé města a kraje, na ty více vidíme. Co na to řeknou městští zastupitelé se starostkou a místostarosty?
………………………………
Připomeňme jen, že v programu strany Moravané nalezneme odpovědi na mnohé z podnětů, které pan Mičánek nadnesl. Na banky hodláme uvalit speciální bankovní daň jako v Rakousku či Maďarsku, supermarkety chceme omezit limitem prodejní plochy (čímž zároveň podpoříme místní výrobce a malý obchod), herny a kasína vykážeme mimo obce. Zemědělcům pomůžeme změnou subvenčního systému EU ve prospěch středních a menších podniků a tzv. regionálním smluvním hospodařením, což je osvědčený recept ze Švýcarska. Místní průmysl podpoříme jednak nepřímo, snižováním DPH (a tedy zvýšením kupní síly obyvatelstva), odbouráním investičních pobídek pro zahraniční (a tedy konkurenční) firmy a nastavením celních tarifů v EU podle ekologických a sociálních standardů v zemi původu, a jednak přímo, tedy umožněním převedení podniku do rukou zaměstnanců v případě insolvence, zrovnoprávněním podmínek družstev s ostatními formami podnikání a zvýhodněnými úvěry pro podnikatele, kteří se budou chtít usadit v ohrožených regionech.
A samozřejmě tak jako pan Mičánek vidíme jako prioritu v úsilí o zastavení vysídlování. U zaměstnanců veřejné správy v regionech, kde hrozí vysídlování, hodláme zavést přídavky k platu (tak jak to navrhuje autor článku), míníme vrátit úřady přesunuté do krajských měst zpátky do někdejších okresních měst a chceme do ohrožených oblastí přesunovat centrály úřadů veřejné správy a státní podniky, což je řešení, které je používáno ve Finsku. Za každou cenu chceme udržet základní infrastrukturu (školy, mateřské školky, pošty, zdravotní střediska, lékárny) v menších obcích. Dobře víme, že lidé vykořenění ze svých místních vazeb jsou ideálním terčem komerční i politické propagandy. Snad právě proto současná vládnoucí vrstva tuto postupnou likvidaci menších měst a obcí ignoruje, ba přímo podporuje.
Text k obrázku:
Jeseník (Frývaldov) v dobách prosperity: Snímek z roku 1905 zachycující tamní textilku s vilami textilních fabrikantů. V té době bylo zvykem, že podnikatel bydlel přímo v areálu své továrny.
Ukládám ...