O nás bez nás

O nás bez nás!

I tak lze charakterisovat dnešní situaci (nejen s nádražím) v Brně. Brněnská radnice (bývalá modrá, později růžová i dnešní koaličně flekatá) totiž stále prosazuje svou a bez ohledu na občany žádnou diskusi (nejen) na téma dopravy nepřipustila a nepřipouští. Ukázalo by se totiž, že „nádraží“ je jen zástupným problémem, že klíčovou a stále opomíjenou otázkou byla a je přestavba brněnského železničního uzlu (BŽU).

Přestavba BŽU znamená nejen „vláčky a šibování“; zahrnuje celkovou dopravu a dopravní obslužnost včetně letiště, dálnice D1, chystaného severojižního dálničního tahu, rychlovlaků, MHD, parkování, přestupů a silnic a železnic nejen Brna ale i celé jižní Moravy. Až z toho má vzejít, kde a jaké nádraží bude pro Brno vhodné.

Proč potom ale „vláda vzkazuje – zlevněte nádraží!“ (Rovnost , 13.01.12) ? Proč čtenář tvrdí: „Moderní nádraží? Ano, ale u centra!“ (MFD, 30.01.12). Jde skutečně jen o nádraží, nebo o celkovou koncepci dopravy u nás na jižní Moravě? Nádraží má být pro lidi, jezdící denně do Brna, ne pro brněnské radní, co vlak snad ani neznají!

Nedílnou součástí brněnského železničního uzlu je severojižní dopravní diametr, přesněji koridor (SJK). Jde o podzemní trať, vedoucí od Řečkovic až na jih Brna. Samozřejmě se zastávkami (nádražími) s možností nástupů a výstupů z vlaků na Moravském náměstí, U Tivoli, u výškových budov na Šumavské, možná u VUT a jinde. Cestující od Tišnova, Znojma, Břeclavě, či Třebíče a Vyškova či Slavkova tak budou přímo vlakem dopraveni až ke svému cíli. Bez přestupu na „šalinu“, buss, či trolej! Vlaky navíc nepojedou do a z Brna, ale např. z Tišnova do Vranovic, ze Třebíče do Slavkova atd. (Vzroste význam výpravních stanic!) Odpadne zároveň velký počet přestupů na MHD a klesnou tak výrazně i kapacitní nároky na hlavní nádraží i prostor před ním. To se navíc díky podzemní trati rozšíří o nástupiště v podzemí.

(Poznamenejme, že podobná řešení dopravní situace zvolila a úspěšně užívá už řada jiných asi 30 evropských měst. Vlaky i nádraží v centru města pod zem přemístili v Madridu, Waršawě, Berlíně, Bruselu i ve Vídni, ale i v menších městech Torino, Ženeva, San Remo, Monaco, Barcelona, Oslo a jinde. I Praha si zdvojnásobila své nádraží v centru!)

Zavádějící diskuse nikoliv o severojižním koridoru a brněnském železničním uzlu, ale o tom, kde bude a jak má vypadat odsunuté (?) brněnské hlavní nádraží spustila nečekaně (a cíleně?!) brněnská radnice, vedená tehdy ODS. Říká se, že důvody tehdy byly (a jsou pořád? ) v podstatě dva: brněnští radní si přesunem nádraží chtěli a chtějí zhodnotit pozemky, které si předem od města výhodně koupili. Druhým důvodem může být známá vazba ODS a ČSSD na brněnskou stavební lobby. Zájem velkých stavebních firem o velké zakázky (včetně vazby na partaje, držící radnici) je pochopitelný i když nežádoucí a víme o tom v Brně své!

Přiznejme, že stavební firmy by nemusely trvat zrovna na velkém novém nádraží kdesi u Rajhradu. Velkou stavbou bude nesporně i severojižní tunel! Výstavba tunelu bude navíc snad investičně náročnější a tedy i zajímavější pro stavební lobby !! Že by tak opravdu šlo především o zhodnocení pozemků na jih od centra? Tam už se ale stejně staví a majitelé se tak už ke kýženému korytu dostali! Proč tedy se pořád odkládá diskuse o stěžejním problému města – o dopravním systému? Diskutovat by přitom měli nikoliv radní z Brna, co vlakem skoro nejezdí! Vyvolejme diskusi především u lidí, jezdících vlakem do Brna denně za prací, studiem, za kulturou, za lékaři atd. z Tišnovska, od Třebíče a Náměště, od Slavkova, Bučovic a Kyjova, z Břeclavska atd!

Je na čase, aby pseudoproblém s nádražím, odsunutým kamsi nesmylně daleko od přirozeného centra města, byl nahrazen seriozní diskusí o věcném problému: to je nejen o nádraží, ale především o brněnském železničním uzlu i o dopravní obsluze celého jihu Moravy s vazbou na letiště i na dálnici a na moravský sever i Rakousko, samozřejmě včetně brněnského severojižního koridoru (tunelu) a průjezdových nádražích uvnitř města.

Poznamenejme, že tzv. „evropské“ peníze (= naše prostředky, vracené nám byrokraty z Bruselu!) dostaneme spíše na tunel a na nová nádraží uvnitř města, než na odsunuté, od centra vzdálené nádraží!

Je šokující, čeho všeho je schopna brněnská radnice! Na lakovaném papíře vydala v prosinci 2011 leták „Brno staví nové město“ . Osmistránkový dokument na lakovaném (drahém!) papíře, šířený jako příloha Metropolitanu. Brněnská radnice zde (za naše peníze!) bezostyšně horuje pro odsunutou polohu nádraží a neštítí se ani desinformací. Jak jinak chápat slova 1. náměstka primátora, který tvrdí, že „neustále obstrukce brzdí rozvoj města“, místo aby se zasadil o otevřenou a věcnou diskusi o problému. Co jiného je presentace vídeňského nového hlavního nádraží v podstatě v centru Vídně jako „příklad“ pro brněnské nádraží daleko na jihu, snad v Rajhradě? Podá už konečně někdo návrh na stíhání brněnské radnice za špatné hospodaření se svěřenými prostředky?

Diskutujme konečně o dopravě v Brně. O autech, o autobusech, o letadlech i o vlacích. Především ale o nás, cestujících! Jen tak nám z toho vyjde, co si od nového nádraží slibujeme, ergo i kde bychom je chtěli a měli mít! Diskutujme bez brněnské radnice, když ta je zaťatá a mele si pořád jen svou! A ptejme se – v čím zájmu ?!

Mnou uvedená fakta jsou obecně známa. Nicméně pokud o nich, či o mých závěrech kdokoliv pochybuje, nevyhýbám se seriozní diskusi.